Sociální vědy na prahu 21. století

V pátek 16. září se v nové budově Fakulty sociálních studií na Joštově ulici konalo mezinárodní sympózium "Jak učit sociální vědy? Výzvy pro 21. století". Zúčastnilo se ho jedenáct přednášejících z různých koutů Evropy, kteří se ve svých přednáškách věnovali zejména možnostem a perspektivám výuky sociálních věd na prahu nového tisíciletí, ale také vztahu vládního, politického a vzdělávacího systému.

Na sympóziu se hovořilo o vzrůstající nutnosti orientace ústavů a kateder vyučujících sociální vědy nejen na výuku, ale také na výzkum. "Studenti studují doktorát jen ,pro zábavu' a ve skutečnosti nechtějí dělat výzkum," popsal situaci v Rakousku i v jiných zemích Evropy Rudolf Richter z Vídeňské univerzity. Pokud jde o nižší programy studia na Vídeňské univerzitě, uvažuje se o upřednostnění obecného bakalářského programu, v jehož rámci by se vyučovaly předměty uvádějící studenty do obecné problematiky sociálních věd s následnou možností specializace v programech magisterských. Jde o trend, který se již prosadil na některých univerzitách v Evropě a především na mnoha univerzitách v Americe.

Einar Strumse se zabývá propojením environmentální tématiky a psychologie. Domnívá se, že psychologie hraje velice důležitou roli také v oblasti veřejného plánování. V Norsku zájem o vysokoškolské vzdělávání a zvláště o studium psychologie roste. "Studenti se věnují tomuto oboru především v bakalářských programech, neboť příležitostí pro magisterské studium psychologie není v Norsku mnoho," dodává Strumse, který zastává názor, že by se poznatky sociálních věd měly vhodným způsobem propagovat také mezi širší veřejností. "Je škoda, že politici nejsou ochotni efektivně se poučit z výzkumu. Existuje jistá rezistence politiků i široké veřejnosti vůči poznatkům psychologického výzkumu. Objeví-li se poznatky, které jsou nežádoucí, začínají se ihned objevovat snahy o jejich vyvrácení," tvrdí Strumse.

Psychologické teorie lze podle Strumseho do praxe aplikovat žádoucím i nežádoucím způsobem a znalost lidské psyché tak může být použita nejen ve prospěch člověka, ale i proti němu. Tak je tomu například v reklamách, kde je v psychologické teorii popsaný princip klasického podmiňování neustále využíván k propojení pozitivních emocí s produkty, které si mají zákazníci koupit. "Psychologické poznatky se však dají využít také žádoucím způsobem – teorii operantního podmiňování nebo posilování žádoucího chování lze úspěšně využít třeba v dopravní politice, kdy lze posilovat ekologické chování, jakým je přeprava autobusem či na kole," uzavírá svou vizi využitelnosti poznatků sociálních věd v praxi Strumse.