Prezident Slovenské republiky Andrej Kiska dnes debatoval se studenty na Fakultě sociálních studií MU. Akce se odehrála poté, co dopoledne převzal z rukou rektora Mikuláše Beka Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity u příležitosti oslav stoletého výročí školy.
Na možnost vidět se s prezidentem a zúčastnit se debaty se před fakultní aulou stála dlouhá fronta a desítky zájemců se do sálu vůbec nedostaly. Prezident hned na úvod konstatoval, že se v Brně cítí jako doma, a po rychlém dotazu na přítomnost Slováků v sále byl minimálně jeden důvod jasný – přihlásila se zhruba polovina přítomných.
Rok a půl u benzinové pumpy
Kiska svou řeč ke studentům zaměřil na to, co je podle něj klíčem k úspěchu. „Základem všeho je pokora. To neznamená, že sedíte doma a do ničeho se nepustíte, naopak to znamená, že se do něčeho pustíte s nadšením a dáte do toho všechno. Musíte být ale připraveni na to, že to třeba nevyjde. Jedině pokud se nebudete bát proher, máte šanci na úspěch,“ řekl slovenský prezident a pokračoval svým vlastním životním příběhem.
Vzpomenul na dobu, kdy se jako vystudovaný inženýr zvyklý pracovat v kanceláři a chodit v obleku rozhodl po sametové revoluci vycestovat do Spojených států a hledat tam onen pověstný americký sen. „Vypadalo to tak, že mě tam nikdo nechtěl zaměstnat, nakonec jsem pracoval u benzinové pumpy a bez jediného dne volna jsem týdne odpracoval 100 hodin. V malé místnosti bez klimatizace jsem bydlel s dalšími čtyřmi Slováky, doma se mi mezitím narodilo druhé dítě. Když jsem se po roce a půl rozhodl vrátit, investoval jsem všechny vydělané peníze do jedné americké firmy, která pak velice rychle zkrachovala,“ popisoval prezident zřejmě nejtěžší okamžiky svého života.
Kromě neúspěchu si ale Kiska z Ameriky přivezl i touhu podnikat a uspět, s několika firmami na Slovensku se mu už pak dařilo. Když o pár let později své podíly ve firmách prodával, vydělal nemalé peníze. „Uvědomil jsem si, že být bohatý není nic špatného, ale člověk se o to bohatství musí umět podělit s těmi, kteří neměli takové štěstí. Proto jsem v roce 2006 založil nadaci Dobrý anděl, která pomáhá rodinám, kde má některý z rodičů rakovinu,“ svěřil se Kiska.
Vstup do politiky
Ačkoliv byl hlavním motivem prezidentových slov neúspěch a nutnost naučit se s ním pracovat, neopomněl zmínit úspěchy, které přecházely jeho politické kariéře: v byznysu dosáhl na ocenění Manažer roku, oceněn byl také za své filantropické aktivity, které mají dodnes přesah i do České republiky.
„Při tom všem si nakonec ale stejně uvědomíte, že pokud chcete opravdu pomáhat lidem a zemi, musíte se stát politikem. A ačkoliv jsem dlouho odmítal všechny pobídky ke vstupu do politiky, nakonec jsem se rozhodl kandidovat na prezidenta. Odtud už ten příběh asi znáte,“ zasmál se prezident.
Na závěr se prezident krátce zaměřil na slovenské zdravotnictví, školství a justici, tedy oblasti, které považuje za své priority. V následné debatě padaly dotazy na obsazení ústavního soudu, které je nyní na Slovensku velkým tématem, ale také na řešení chudoby či na to, co si prezident myslí o svém protějšku v České republice. „Nemám ve zvyku komentovat vnitropolitickou situaci v jiných zemích. I když s prezidentem Zemanem v mnoha věcech nesouhlasím, máme spolu výborné vztahy,“ odpověděl prezident.
Nakonec vybídl studenty k boji se zlem, který je podle něj starý jako lidstvo samo a je nutné ho vést. „Každý váš jednotlivý status na sociální síti a každé napsané slovo se počítají,“ uzavřel Kiska.
