O přístupech Švédska a Francie k předsednictví Evropské unie přijeli
koncem dubna přednášet a diskutovat na Ekonomicko-správní fakultu
velvyslanci obou zmíněných zemí v České republice, Catherine von
Heidenstam a Charles Fries. Švédsko i Francie se budou spolu s Českem
v následujícím roce a půl podílet na vedení Evropské unie.
Právě z toho důvodu přijeli velvyslanci studentům představit vize svých zemí o tom, jakým směrem by se měla Unie ubírat a na jaká témata by se měly předsedající země zaměřit. Velkým tématem se stala ale i otázka Lisabonské smlouvy, která má po krachu evropské ústavy pokračovat v další integraci Unie.
„Předsednictví pomůže pořádající zemi se sebevědomím a dá lidem povědomí o tom, co Evropská unie vlastně představuje,“ uvedla velvyslankyně Švédska. Foto: Ivana Rusková.
Francouzský velvyslanec Fries mluvil zejména o změnách, které se za poslední rok udály ve francouzské politice v souvislosti se zvolením prezidenta Sarkozyho. „Náš prezident potvrdil, že se Francie vrací do Evropy,“ popsal stručně Fries nový směr a měl tím na mysli zejména fakt, že Francie již přijala Lisabonskou smlouvu, přestože francouzští občané v roce 2005 odmítli návrh euroústavy. „Francie nechce vytvořit nějaké Evropské státy, ale Evropu, ve které jsou tyto státy sjednocené. Jedině tak můžeme uskutečnit velké výzvy, které před nás staví dnešní svět,“ doplnil velvyslanec. V podobném duchu hovořila o budoucnosti Evropské unie i švédská velvyslankyně Catherine von Heidenstam. „V globalizovaném světě považuje švédská vláda silnou sjednocenou Evropu za jediné východisko a Švédsko je pro tento cíl ochotno vzdát se něčeho ze své suverenity,“ uvedla von Heidenstam.
Na prioritách následujících předsednictví se velvyslanci také shodli. Vedle otázek zemědělských reforem a úpravy imigračních podmínek mluvili hlavně o potřebě soustředit se na boj proti klimatickým změnám a na zajištění energetické nezávislosti Evropy s ohledem na ochranu životního prostředí. Velvyslanci se ale neshodli v otázce přístupu Turecka k Evropské unii. Zatímco Fries vyjádřil nevhodnost přístupu země, která už de facto není v Evropě a mohla by ohrožovat stabilitu celé Unie, von Heidenstam byla jednoznačně pro. „Evropská unie by měla vítat země, které splňují naše kritéria – balkánské země stejně jako Turecko,“ uvedla velvyslankyně.
Co přinese předsednictví?
Francouzi a stejně tak Švédové už v minulosti předsedali Evropské unii, a řeč tak přišla i na to, co taková povinnost a pravomoc pro zemi může znamenat. Jeden ze studentů v debatě poznamenal, že Češi mají ve zvyku hodně improvizovat a dělat vše na poslední chvíli. Na to reagoval velvyslanec Fries. „My Francouzi prý také hodně improvizujeme, takže se zas tak moc nelišíme, a vždy to dobře dopadlo. Sám vidím, že se připravujete vážně, a i když některá ministerstva mají problémy, tak vás můžu ubezpečit, že stejné obtíže jsou všude,“ uklidňoval velvyslanec. Von Heidenstam upozornila, že dobře zvládnuté předsednictví může samotné zemi pomoci v mnoha ohledech. „Předsednictví pomůže vlastnímu sebevědomí a dá lidem povědomí o tom, co Evropská unie vlastně představuje, jak funguje a jaká je její legitimita. To jsou věci, které často z vystoupení politiků vidět nejsou,“ vzkázala velvyslankyně.
