Konference o plazmové chemii v Brně

Druhou středoevropskou konferenci o plazmové chemii uspořádal na přelomu srpna a září Ústav fyzikální elektroniky PřF MU a Jednota českých matematiků a fyziků za podpory Central European Initiative (CESPC, http://cespc.physics.muni.cz/). Zúčastnilo se jí více než sto odborníků z jedenácti zemí Evropy.

„Cílem bylo vytvořit platformu, na které by se mohli setkávat lidé ze střední Evropy. Je přirozené, že se navazují vztahy s pracovišti, ke kterým máme blízko. Není pak totiž problém poslat například do Varšavy nebo do Bratislavy vzorek k proměření na přístroji, který nemáme k dispozici,“ říká Petr Vašina, jeden z organizátorů konference. Setkání však nebylo striktně omezeno jen na vědce ze středoevropského regionu, a tak se zde objevili odborníci například z Portugalska, Francie nebo Japonska. „My jsme samozřejmě předpokládali, že se konference zúčastní i kolegové mimo rámec střední Evropy,“ doplňuje další z organizátorů docent Antonín Brablec.

Vědecký program se sestával z přednášek, exkurze do laboratoří MU a diskuzí u posterů. „Minimálně s polovinou zahraničních hostů již Přírodovědecká fakulta spolupracuje. Jedná se o výměny studentů, různé bilaterální programy a podobně,“ podotýká Petr Vašina. A právě konference slouží k osobním kontaktům nutným pro finální doladění detailů mezinárodní spolupráce. Například v průběhu konference CESPC byly domluveny přednáškové pobyty několika zahraničních profesorů, které obohatí vzdělávací proces na Masarykově univerzitě.

Letošní setkání bylo již druhým ročníkem této konference, která se pokaždé koná v jiném středoevropském státě. Pomyslnou štafetu převzali čeští vědci z Polska, kde se konalo setkání první. Příští konference by měla proběhnout v ukrajinském Kyjevě a po letošním úspěchu bylo rozhodnuto pořádat tato setkání každý rok a ne jednou za dva roky jako doposud. „Zatím jsme měli na konferenci velký počet kladných ohlasů. Záměr pořádat takovouto akci pro střední Evropu se ukázal jako správný,“ říká Antonín Brablec.

Co je plazmová chemie?
Plazmová chemie je interdisciplinární vědní obor mezi fyzikou a chemií, jež nalézá praktické uplatnění v mnoha oblastech lidské činnosti. Zmiňme například přípravu nových pokročilých materiálů, modifikace vlastností povrchů nebo šetrnou dekontaminaci a sterilizaci. Plazma je pojem, který zní laikovi záhadně, ale při každém rozsvícení zářivky nebo pohledu na slunce se s ním setkáváme. Ve fyzice se za plazma považuje ionizovaný plyn složený z iontů, elektronů a případně neutrálních atomů a molekul. Laboratorní plazma je nejčastěji buzeno průchodem elektrického proudu plynem. V plazmatu díky intenzivním srážkám elektronů s plynem dochází ke vzniku aktivovaných částic, které pak reagují odlišně než ve svém původním stavu. Plazmová chemie se zabývá právě reakcemi mezi těmito aktivovanými látkami.
Při současném tlaku na šetrný přístup k přírodě nabízí plazmová chemie mnoho ekologických alternativ k současným postupům. Nejsou to pouze známé úsporné žárovky a plazmové televizory. Na konferenci například přednesl profesor Jerzy Mizeraczyk z Polska přednášku o výrobě vodíku z metanu levnou a technologicky méně náročnou metodou, než je elektrolýza vody, což je postup, který spotřebuje velké množství energie. Další perspektivní použití plazmatu je v biomedicíně, kde plazmová chemie nabízí, kromě přípravy biokompatibilních materiálů, i postupy pro šetrnou formu sterilizace plastových medicínských pomůcek. V neposlední řadě je nutno zmínit využití plazmových technologií v mikroelektronickém průmyslu. Nelze však tvrdit, že plazmové technologie již dosáhly svého vrcholu. Stále se objevují nové inovativní postupy, které využívají plazma novým způsobem.