Masarykova univerzita připraví strategii na dalších sedm let
Nadcházející rok bude ve znamení debat ke Strategickému záměru MU na léta 2021+, jenž stanovuje prioritní témata určující směřování univerzity v následujících sedmi letech. Do přípravy je zapojeno zhruba 130 osob: reprezentanti všech fakult a vysokoškolských ústavů, studenti a akademičtí pracovníci z Akademického senátu MU i neakademičtí pracovníci. Strategie bude dokončena v závěru dubna, v květnu a červnu projednávána akademickými orgány a v říjnu předložena ministerstvu školství.
Celouniverzitní strategie je nezbytným dokumentem nejen pro interní vyjasnění klíčových otázek ve vzdělávání, výzkumu a společenské roli univerzity, tedy na co a jak klást v následujících letech důraz, ale například i pro obhajobu univerzitních projektových záměrů žádajících financování z veřejných a zahraničních zdrojů.
V září se otevře Simulační pracoviště Lékařské fakulty MU
Se začátkem příštího akademického roku přivítá první studenty Simulační pracoviště Lékařské fakulty MU. Po dvou letech výstavby nové budovy v bohunickém univerzitním kampusu budou mít jako první možnost otestovat nové prostory studenti prvního ročníku.
Simulační pracoviště bude v rámci Česka unikátní, půjde o komplexní centrum sloužící především pro praktickou výuku studentů zdravotnických oborů. Kromě jiného bude pětipatrová budova napodobovat nemocniční prostředí včetně urgentního příjmu, operačních sálů i standardních nemocničních pokojů, které budou vybaveny výukovými modely a simulátory napodobujícími reálné situace. Studenti si tak osvojí běžné i komplikované zákroky či situace v bezpečném prostředí.
Náklady na stavbu a vybavení dosáhnou téměř jedné miliardy korun a jsou financovány z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Masarykovy dny nabídnou reflexi společenských témat
První ročník takzvaných Masarykových dnů se z podnětu rektora Martina Bareše chystá v souvislosti s výročím narození TGM na začátku března. Nepůjde pouze o připomínku Masaryka jako vědce, politika či prezidenta nebo o zdůraznění některého z aspektů jeho myšlenkového světa a aktivit. Spíše o vytvoření platformy pro prezentaci aktuálních tvůrčích podnětů zahraničních vědců a o reflexi závažných společenských témat.
Na jaře se budou moci setkat učitelé, studenti i zájemci z řad veřejnosti s americkým historikem Andrewem O’Shaughnessym z University of Virginia, který se zabývá životem a dílem Thomase Jeffersona, a promýšlet s ním otázky vzniku americké demokracie a jejího vlivu na evropské poměry. O otázkách povahy demokracie a jejích předností a deficitů budou účastníci moci diskutovat také s dalšími předními osobnostmi vědeckého a společenského života. Konkrétní informace o programu Masarykových dnů přineseme v lednu.
V kampusu začne fungovat biobanka
Nové laboratoře a především unikátní biobanka začnou v druhé polovině roku fungovat při centru RECETOX Přírodovědecké fakulty MU. Prostory mají sloužit pro uchování vzorků životního prostředí a biologických tkání, včetně vzorků od lidí, kteří se účastní výzkumu zaměřeného na vliv prostředí a životního stylu na zdraví člověka. Analýza dostupných vzorků poskytne vědcům odpověď na to, jak se v prostředí a lidském organismu kumulují toxické látky a zda jejich přítomnost může souviset s rostoucím počtem chronických onemocnění.
Plně automatizovaná biobanka zajistí vysokou kvalitu dlouhodobě uchovávaných vzorků a umožní mezinárodní vědecké komunitě získat unikátní data z málo studovaného středoevropského regionu.