Již osmým rokem uspořádalo Akademické centrum studentských aktivit
celostátní studentskou konferenci věnovanou současné úloze a postavení
studentů na vysokých školách. Tématem té letošní bylo environmentálně
šetrné chování na českých vysokých školách.
Akce pod názvem Ekologická stopa českých vysokých škol – dinosaurus
nebo kolibřík? proběhla 27. a 28. listopadu v Centru VUT v Brně
a přišlo na ni přes sto šedesát účastníků. Podle jejích organizátorů by se vysoké školy měly více zapojit do
systému environmentálního vzdělávání a do budoucna by měly převzít
vedoucí roli v prosazování udržitelného rozvoje, podobně jako tomu je
v jiných vyspělých evropských zemích. „Lze tedy předpokládat, že pokud
během studia budou mladí lidé považovat za normální chovat se šetrně
k životnímu prostředí a uvědomovat si dopady své činnosti na něj, budou
tyto návyky a postoje účinně přenášet i do okolní společnosti,“
vysvětluje jedna z organizátorek Veronika Kalová.
„Univerzita jako vzdělávací a výchovná instituce by měla jít příkladem,
a to nejen v třídění odpadu, ale také v ekologickém chodu kanceláří
nebo správě budov a menz. Studenti sice nemohou změnit postoj vedení
a dalších zaměstnanců univerzity, mohou ale alespoň intenzivně apelovat
a vlastními projekty nastartovat diskuzi a vědomí, že je třeba něco
dělat,“ připojuje se i Eliška Papcunová, viceprezidentka Mezinárodního
studentského klubu Masarykovy univerzity, která tento spolek na
konferenci reprezentovala.
Příkladem takové studentské aktivity bylo například prosazení košů na
tříděný odpad na Přírodovědecké fakultě MU z iniciativy tamějšího
Spolku přírodovědců. „Studenti zde provizorně sbírali tříděný odpad do
krabic a sami odnášeli do skoro kilometr vzdálených kontejnerů. Trvalo
celý semestr, než fakulta zakoupila speciální koše,“ povzdechl si člen
spolku Ondřej Folvarčný, také účastník konference. „Chybí zde chuť něco
na současném stavu měnit, většina akademické obce se o tyto věci příliš
nezajímá,“ dodává Folvarčný.
Podle Martina Vrubela, studenta Lékařské fakulty MU, mnozí
v environmentálních projektech vidí pouze bláznivé ekologické
ochranářství. „Školy úplně opomíjejí ekonomické důsledky a ušetření
mnoha zbytečně vynaložených finančních prostředků. Je škoda, že žádná
univerzita například nepostavila pasivní, energeticky nenáročnou
budovu, přestože takové veřejné stavby je možné postavit a zajisté by
to byl velmi silný propagační prvek,“ říká student.
Účastníci konference se proto shodli, že vysoké školy by se měly více
zapojovat do ekologizačních projektů. „I přes počáteční nedůvěru
univerzit se ve všech případech, kdy škola na environmentálně zaměřený
projekt přistoupila, jednalo o ušetření mnoha finančních prostředků ze
školních rozpočtů, univerzity navíc získávají prestiž mezi českými, ale
i evropskými univerzitami,“ vypočítává výhody ekologických projektů
Vrubel. Jistým impulsem by mělo být otevření strukturálních fondů EU
veřejným institucím. „Snad tak vznikne lepší prostor pro
environmentálně zaměřené projekty, u kterých jsou často počáteční
investice vyšší, než kolik si školy mohou za současného stavu dovolit,“
uzavírá Folvarčný.