Environmentálně šetrné projekty přinášejí univerzitám výrazné úspory

Již osmým rokem uspořádalo Akademické centrum studentských aktivit celostátní studentskou konferenci věnovanou současné úloze a postavení studentů na vysokých školách. Tématem té letošní bylo environmentálně šetrné chování na českých vysokých školách.

Akce pod názvem Ekologická stopa českých vysokých škol – dinosaurus nebo kolibřík? proběhla 27. a 28. listopadu v Centru VUT v Brně a přišlo na ni přes sto šedesát účastníků. Podle jejích organizátorů by se vysoké školy měly více zapojit do systému environmentálního vzdělávání a do budoucna by měly převzít vedoucí roli v prosazování udržitelného rozvoje, podobně jako tomu je v jiných vyspělých evropských zemích. „Lze tedy předpokládat, že pokud během studia budou mladí lidé považovat za normální chovat se šetrně k životnímu prostředí a uvědomovat si dopady své činnosti na něj, budou tyto návyky a postoje účinně přenášet i do okolní společnosti,“ vysvětluje jedna z organizátorek Veronika Kalová.

„Univerzita jako vzdělávací a výchovná instituce by měla jít příkladem, a to nejen v třídění odpadu, ale také v ekologickém chodu kanceláří nebo správě budov a menz. Studenti sice nemohou změnit postoj vedení a dalších zaměstnanců univerzity, mohou ale alespoň intenzivně apelovat a vlastními projekty nastartovat diskuzi a vědomí, že je třeba něco dělat,“ připojuje se i Eliška Papcunová, viceprezidentka Mezinárodního studentského klubu Masarykovy univerzity, která tento spolek na konferenci reprezentovala.

Příkladem takové studentské aktivity bylo například prosazení košů na tříděný odpad na Přírodovědecké fakultě MU z iniciativy tamějšího Spolku přírodovědců. „Studenti zde provizorně sbírali tříděný odpad do krabic a sami odnášeli do skoro kilometr vzdálených kontejnerů. Trvalo celý semestr, než fakulta zakoupila speciální koše,“ povzdechl si člen spolku Ondřej Folvarčný, také účastník konference. „Chybí zde chuť něco na současném stavu měnit, většina akademické obce se o tyto věci příliš nezajímá,“ dodává Folvarčný.

Podle Martina Vrubela, studenta Lékařské fakulty MU, mnozí v environmentálních projektech vidí pouze bláznivé ekologické ochranářství. „Školy úplně opomíjejí ekonomické důsledky a ušetření mnoha zbytečně vynaložených finančních prostředků. Je škoda, že žádná univerzita například nepostavila pasivní, energeticky nenáročnou budovu, přestože takové veřejné stavby je možné postavit a zajisté by to byl velmi silný propagační prvek,“ říká student.

Účastníci konference se proto shodli, že vysoké školy by se měly více zapojovat do ekologizačních projektů. „I přes počáteční nedůvěru univerzit se ve všech případech, kdy škola na environmentálně zaměřený projekt přistoupila, jednalo o ušetření mnoha finančních prostředků ze školních rozpočtů, univerzity navíc získávají prestiž mezi českými, ale i evropskými univerzitami,“ vypočítává výhody ekologických projektů Vrubel. Jistým impulsem by mělo být otevření strukturálních fondů EU veřejným institucím. „Snad tak vznikne lepší prostor pro environmentálně zaměřené projekty, u kterých jsou často počáteční investice vyšší, než kolik si školy mohou za současného stavu dovolit,“ uzavírá Folvarčný.