Jsou obory, které mají dlouhou tradici, a nepotřebují tedy
představovat. Naopak jsou obory poměrně nové, které si svoji pozici
stále ještě budují. K takovým patří i ukrajinistika, kterou lze
studovat v rámci Ústavu slavistky Filozofické fakulty a jež letos
oslavila patnáct let jako samostatný studijní obor.
Poprvé byla ukrajinistika otevřena v roce 1993 a další studenti byli
přibíráni v dvouletých intervalech. První skupina studentů byla pouze
pětičlenná. „Zpočátku nám scházely jak učebnice, tak vyučující.
Postupně se však ukrajinistika rozvíjela a nyní máme padesát dva
studentů a obor je otvírán každoročně,“ říká Oxana Gazdošová z Ústavu
slavistiky a dodává: „Ukrajinštinu obvykle lidé považují za okrajový
jazyk s malým využitím. To ale vůbec není pravda. Do České republiky
přijíždí tisíce Ukrajinců, a proto jsou potřební překladatelé, stejně
jako slovníky či učebnice. Je obvyklé, že naši studenti již při studiu
pomáhají firmám s překlady a tlumočením.“
Absolventi nacházejí
uplatnění nejčastěji v komerčním sektoru, kde překládají obchodní
smlouvy či tlumočí jednání. Mnoho z nich vykonává profesi soudních
tlumočníků. Pro tyto účely absolvují semináře/cykly seminářů zaměřené
na právnickou, ekonomickou a politickou terminologii. Stranou
pozornosti nezůstává ani překlad ukrajinské literatury, což dokládá
antologie současné ukrajinské povídky Expres Ukrajina. Publikace vyšla
v loňském roce a na překladu povídek se podíleli také další bývalí
i současní studenti oboru ukrajinština (více na str. 12). Podobně tomu
bylo také v případě knihy „Pomsta Oleksy Dovbuše. Ukrajinské mýty,
pohádky a pověsti“, vydané v roce 2004.
Program konference zahrnoval kromě odborného i doprovodný program – mimo jiné koncert zhudebněné poezie Tarase Ševčenka, vystoupení cimbálky Vonica nebo dívčího souboru Sudaruška, kde zpívají studentky ukrajinistiky. Foto: Archiv Ústavu slavistiky.
U příležitosti 15. výročí ukrajinistiky se v polovině listopadu
uskutečnila v Univerzitním centru ve Šlapanicích mezinárodní konference
pod názvem Ukrajinistika – minulost, přítomnost, budoucnost. Vědecké
setkání bylo pořádáno Ústavem slavistiky a Českou asociací slavistů
a zúčastnili se ho zástupci z ČR, Ukrajiny, Německa, Polska a USA.
Konference byla rozdělena na dvě sekce: jazykovědnou
a literárně-kulturologickou. Kromě odborné části byl připraven
i doprovodný kulturní program. Zahrnoval mimo jiné koncert Mykolou
Lysenkem zhudebněné poezie Tarase Ševčenka, jenž se konal v Knihovně
Jiřího Mahena, vystoupení cimbálové muziky Vonica a dívčího souboru
Sudaruška. Značnému zájmu se těšila i prezentace knihy Hanny Kapustyan
Paměť roku 1933 volá mladé, jež je věnována obětem hladomoru na
Ukrajině v letech 1932–1933 a 1946–1947.