Krize vrátí mladé informatiky zpátky na zem

Pomoci studentům najít dobré zaměstnání už na vysoké škole. To je důvod, proč pořádá Fakulta informatiky setkání se svými průmyslovými partnery. Na dvoudenní akci se prezentují firmy, které s fakultou dlouhodobě spolupracují, ale velmi dobře funguje vztah i opačným směrem. „My zase představujeme, čím bychom pro firmy mohli být ještě zajímavější a na čem by ony mohly participovat,“ říká jeden z organizátorů akce Tomáš Pitner. Naposledy se setkání se členy Sdružení průmyslových partnerů konalo v polovině prosince. Soukromé podniky tuto možnost dlouhodobé spolupráce s fakultou, což je hlavní deviza partnerství, stále oceňují. Hlad po odbornících na informační technologie se totiž ještě zdaleka neutišil. Ačkoliv světová hospodářská krize se projevuje i v tomto oboru.

Jak funguje získávání nových podniků do projektu průmyslového partnerství?
Různě. Většinou se ale hlásí samy, protože v nich pracují naši absolventi. Hodně nám pomáhají také lidé, kteří na fakultě pracují jako externisté, protože mají kontakty na různé firmy. Pomohlo i to, že jsme u nás nechali jejich zástupce přednášet a postupně se často vztah s daným subjektem rozvinul až do některé z forem partnerství. Trendem posledního roku je kooperace při programech, které spolufinancuje Evropská unie. Partneři v nich vidí i možnost, jak překonat hospodářskou krizi.

Co partnerství podnikům přináší?
Mají možnost vystupovat na těchto setkáních, vidět se s pedagogy i studenty. Nechceme, aby šlo o jednodenní akci, na které se firmy mihnou, a my už je neuvidíme. Chceme společně něco řešit. Třeba technologicky náročnější věci, u nichž by se firmě nevyplatilo, aby se o vývoj starala sama. Nebo pokročilé verifikační systémy. Ty si zejména menší firmy nevyvinou samy. Dalším příkladem jsou bezpečnostní projekty, které má na starosti docent Matyáš.

Jakou podobu má spolupráce studentů přímo se soukromými podniky?
Projekty zpracovávají už na škole. Firmy si definují, že něco potřebují, takže zadávají dílčí úkoly coby absolventské práce. Diplomanti dostanou stipendium prostřednictvím partnerství, ale většina firem je odměňuje ještě jinak.

Dá se říct, že kdo vystudoval Fakultu informatiky, ten si zaměstnání najde?
Zatím to platí. Dokonce naopak ještě před rokem panovala doba, že se hlavně v Brně odborníci přepláceli, což se mně osobně nelíbilo. Odráželo se to na menší snaze studentů víc se specializovat. Měli záruku, že je někdo zaměstná. Docházelo i na extrémy, že se nás student druhého ročníku zeptal, kolik dostane, když se něco naučí. Někteří měli nereálná očekávání. V tom může krize paradoxně pomoct, jejich představy se vrátí zpátky na zem.

Existuje nějaký průzkum, který by řekl, v jaké firmě se uplatnilo nejvíc studentů?
My to vidíme spíš individuálně, když už k nám studenti chodí jako reprezentanti nějaké firmy, což se stává hodně často. Víme, že hodně je jich ve firmě IBA nebo v Red Hatu. Spokojení mohou být určitě v Honeywellu nebo v ANF Data, kde skončilo už také pár desítek studentů. U pražských firem už nemám takový přehled. Pořád je i řada studentů, kteří si založí vlastní podnikání a pracují jako živnostníci. Nicméně mohou dělat i původní řešení. Zažil jsem absolventy, kteří takto šli do velkého výběrového řízení České pošty.

Neprojevuje se v Brně přesycenost IT pracovníky, když podobně zaměřenou fakultu provozuje i VUT?
Mezi školami pořád existuje diference. My máme velmi dobrou pozici. Představujeme takový střed. Kvalitně se tady učí teorie a přitom neodbýváme technologické záležitosti. Myslím, že speciálně v IT technologiích jsme špička. Ne, že by se jim jinde nechtěli věnovat, ale mají prostě jiná zaměření.

Takže největší výhodou naší fakulty je její praktické zaměření?
Přesně tak. Absolventi přijdou do firmy a mohou hned začít pracovat.

Co chcete dál vylepšovat?
Ještě dál bychom mohli jít v posilování soft-skills. Tyto předměty se u nás vyučují, ale musí se při nich pracovat individuálně. Studenti si je přitom velmi chválí a využívají je. Zajímavé je, že tam jdou i ti, kteří už někde na určitém projektu pracovali. Nejdřív si říkají, co mi to vlastně dá, ale potom přiznávají, že jim to osobnostně dalo hodně. Přemíra technologií musí být něčím vyvážená, studenti se musí naučit naslouchat. Ostatně i z průzkumu kolegů z Vídně plyne, že firmám nevadí, když má student menší technologické znalosti, pokud je doprovází transverzální kompetence. Dnes se všude pracuje v týmech, které často ani nejsou z jednoho regionu, přidávají se i jazykové a kulturní bariéry. Snažíme se udělat maximum, abychom na to studenty připravili.