Přejít na hlavní obsah

MUNI tři roky pomáhá Ukrajincům. Někteří už dokončili studium

Uplynuly přesně tři roky od doby, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Masarykova univerzita tehdy v rámci mimořádného přijímacího řízení přijala téměř 500 studentů z Ukrajiny a uzavřela pracovní poměry s více než stovkou zaměstnanců z Ukrajiny.

V současnosti na Masarykově univerzitě studuje přes 642 studentů pocházejících z Ukrajiny, nejvíce z nich na filozofické (150) a ekonomicko-správní (120) fakultě, dál pak na fakultě informatiky (103), fakultě sociálních studií (78) a přírodovědecké (54) a lékařské fakultě (51). Zhruba polovina z nich dostává od univerzity stipendium, které jim pomáhá zvládat těžkou životní situaci vzniklou následkem války na Ukrajině. Kromě toho MUNI zaměstnává 12 akademických a 42 neakademických pracovníků z Ukrajiny a dalších 13 Ukrajinců a Ukrajinek spolupracuje s MUNI externě na základě dohod o práci. 

„Masarykova univerzita má i po třech letech vyvěšenou na své rektorátní budově ukrajinskou vlajku, což je symbolické vyjádření, ale má i praktický dopad. A to nejen ve smyslu konkrétní podpory učitelům, vědcům i studentům na Ukrajině i v naší zemi, ale podpory a solidarity obecnějšího charakteru. Právě v této politicky turbulentní době a tři roky od ruského agresivního vpádu přejeme Ukrajině mír, který zachová její suverenitu a politickou svobodu. Přejeme jí mír, který bude znamenat všestranný rozkvět její samostatné politiky, hospodářství, školství i kultury,“ uvedl Jiří Hanuš, prorektor pro akademické a kulturní záležitosti Masarykovy univerzity.

Stipendia pomáhají studentům zvládat složitou životní situaci

Tři roky vyplácí Masarykova univerzita jako podporu ukrajinským studentům stipendia. Někteří již úspěšně studium nedávno dokončili. Loni diplom získalo 12 ukrajinských stipendistů, letos dalších 7. Část absolventů pokračuje na Masarykově univerzitě dále v navazujícím studiu. Většina přijatých v mimořádném přijímacím řízení v akademickém roce 2022/2023 však nastupovala do bakalářského studijního programu, proto se hlavní vlna ukončení jejich studia očekává letos v červnu.

Jedním ze studentů, kteří od Masarykovy univerzity dostávají stipendium, je i student ekonomicko-správní fakulty Andrii Samoilenko, který v Brně začal studovat už září 2021. „Když v únoru 2022 začala válka na Ukrajině, moji rodiče přišli o práci a kvůli státním opatřením proti odlivu kapitálu mi ani nemohli posílat peníze na bydlení a jídlo v Brně. V nelehké situaci mi pomohla MUNI – bez mimořádného stipendia bych tehdy jen stěží ve studiu pokračoval. A ani dnes bych bez něj pravděpodobně vůbec nestudoval, protože studium je časově velmi náročné a je složité najít rovnováhu mezi prací a studiem,“ vysvětluje student z Ukrajiny.

Válka zásadně proměnila život Andreie i jeho rodiny – jeho otec pracuje jako vojenský lékař a pomáhá v Dněpru léčit zraněné vojáky, zatímco jeho matka žije v téměř dvě stě kilometrů vzdáleném rodném městě nedaleko Kyjeva. „Až v dubnu jsme se poprvé po dvou letech mohli setkat s rodinou na tátovy narozeniny. Ani já, ani moje rodina si ale nejsme jisti budoucností a nevíme, kdy a jak se změní nebo skončí. Pro mě osobně válka změnila mnohé. Navzdory předchozím životním zkušenostem, kdy jsem se musel chovat jako dospělý, a přitom jsem byl ještě mladý, mě donutila ještě rychleji dospět a osamostatnit se. Je to něco, o čem je málokdo ochotný mluvit, ale je stresující, když se s rodinou nevídáte tak pravidelně jako dřív a nemůžete déle než tři roky zavítat domů. Navíc každý den žijete ve stavu nejistoty a jediné, co můžete dělat, je soustředit se na práci a studium. Ale na domov stále myslíte,“ popisuje student.

Student Andrii Samoilenko už na ekonomicko-správní fakultě dokončil bakalářské studium a teď pokračuje na magisterském stupni.

MUNI už odučila 54 kurzů češtiny pro téměř tisícovku ukrajinských studentů

Andrii byl jedním ze studentů, kteří už na MUNI studovali, když válka na Ukrajině začala. Většina ukrajinských studentů však na MUNI nastoupila až v září se začátkem nového akademického roku 2022/2023. Málokdo z nich však tehdy uměl česky, a tak Masarykova univerzita ještě před začátkem akademického roku zorganizovala adaptační kurzy češtiny, jejichž cílem bylo pomoci studentům překonat jazykovou bariéru a usnadnit jim nástup do studia. První kurzy otevřela Masarykova univerzita hned v květnu 2022 a od té doby v nich stále pokračuje. V uplynulých třech letech tak pedagogové z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity celkově odučili v 54 jazykových kurzech 980 ukrajinských studentů.

Do výuky češtiny se na samotném začátku války zapojila i studentka pedagogické fakulty Eliška Syrová, která vyučovala dvě z 28 skupinek studentů od května do srpna. „Byla to skvělá zkušenost a po celou dobu jsem studenty z Ukrajiny obdivovala, jak nelehkou situaci zvládají. Taky jsem potkala spoustu šikovných a nadaných studentů. Třeba jeden studuje na právech a hned první semestr si zapsal předměty za 70 kreditů. Velkou radost jsem měla také ze studentky žurnalistiky, ta nyní píše články v češtině na velmi dobré úrovni. Dodnes jsme v kontaktu,“ říká studentka, která od ukrajinských kolegů na poslední lekci dokonce dostala společně vyrobený plakát plný fotek, poděkování a přání do budoucna. Více o její zkušenosti s výukou Ukrajinců si můžete přečíst online v článku Magazínu M.

Studentka pedagogické fakulty Eliška Syrová byla jednou z prvních lektorek, která v květnu 2022 začala učit první skupinky ukrajinských studentů.

V důsledku ruské agrese byla nucena opustit svůj domov i psycholožka Sofiia Berezka. Útočiště našla na Karierním centru Masarykovy univerzity, kde zpočátku pomáhala s integrací ukrajinských studentů a studentek do života v Česku. Postupně ale psychologické a kariérní poradenství rozšiřovala o kurzy wellbeingu, komunikace a prezentačních dovedností a dnes, po téměř třech letech, vede soft-skill kurzy nejen v ukrajinštině, ale i češtině. Celkově pomohla už více než 600 studentům a studentkám.

MUNI se díky aktivitám pro Ukrajinu objevila i ve videu Evropského parlamentu

Aktivit, do kterých se Masarykova univerzita v souvislosti s válkou Ukrajině zapojila, byla celá řada. Prostřednictvím Dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ se přihlásilo k pomoci přes 1000 dobrovolníků a do finanční pomoci, kterou na podporu Ukrajině zorganizovala MUNI, přispělo přes 800 dárců částkou 1,4 milionu korun. Univerzita také nabídla ukrajinským studentům, zaměstnancům a jejich rodinám možnost bydlení ve svých ubytovacích zařízeních, tlumočení do českého jazyka a psychologickou pomoc na krizové lince. Uspořádala také materiální sbírku, Koncert pro Ukrajinu a řadu dalších podpůrných akcí.

Za aktivity na podporu Ukrajiny i během celosvětové pandemie získala v roce 2022 Masarykova univerzita cenu za excelenci v internacionalizaci od Evropské asociace pro mezinárodní vzdělávání (EAIE). Tuto cenu, kterou lze považovat za jedno z nejvýznamnějších ocenění v Evropě, MUNI obdržela už podruhé – poprvé v roce 2012, kdy EAIE s udělováním cen začala.

Pomoc Ukrajině pokračovala i v loňském roce. V dubnu například MUNI přivítala téměř čtyicetičlennou delegaci akademických i neakademických pracovníků z 10 ukrajinských univerzit, kteří se přijeli do Brna školit v oblasti hybridní výuky. Delegace Ukrajinců na MUNI zavítala díky nově vzniklému projektu Digital University – Open Ukrainian Initiative, zkráceně DigiUni, který Evropská unie podpořila čtyřletým grantem ve výši 4,9 milionů eur. Cílem této iniciativy je pomoci Ukrajině vytvořit národní platformu pro online i distanční vzdělávání pro zhruba 300 místních vysokých škol a jedno společné místo, kde budou mít ukrajinští vysokoškoláci zdarma přístupné kurzy z různých vzdělávacích oborů od medicíny až po filologii. Na vytváření DigiUni se podílí spolu s Masarykovou univerzitou a ukrajinskými univerzitami ještě další univerzity z Francie, Španělska, Polska, Nizozemí a Německa.

Před necelým rokem navštívila Masarykovu univerzitu téměř 40členná delegace z ukrajinských univerzit, která se na MUNI přijela školit v oblasti hybridní výuky.

Projekt Digitální univerzity pro Ukrajinu nakonec zaujal až v Evropském parlamentu, který se v konkurenci různých projektů z celé Evropy vyzdvihujících partnerství mezi EU a Ukrajinou rozhodl natočit videospot o DigiUni. Videospot se natáčel v létě na Masarykově univerzitě a o projektu DigiUni v něm blíže hovořil IT architekt a vyučující Kamil Malinka, který projekt za Masarykovu univerzitu koordinoval. Celý videospot si můžete pustit zde.

Kamil Malinka z MUNI se štábem kreativní agentury Factstory. Ta na Masarykově univerzitě v létě natáčela videospot pro Evropský parlament.
 

Hlavní novinky