Účinné řešení krizových situací začíná od map

říká Milan Konečný, pořadatel mezinárodního vědeckého sympozia Kartografie a geoinformatika pro včasné varování a krizové řízení: cesta k lepším řešením.

Jak byste laikům více přiblížil téma včasného varování a krizového řízení?
Obyvatelé naší republiky vnímají problematiku včasného varování a krizového řízení zejména v souvislosti s přírodními katastrofami. V posledních letech asi nejhoršími byly katastrofální povodně na Moravě a ve Slezsku v roce 1997 a v roce 2002 převážně v Čechách. Jimi způsobené obrovské materiální škody, ale i ztráty lidských životů, nastartovaly děje, které rozhýbaly stojaté a nečinné vody nezájmu politiků, či obecně řečeno státu, o tuto problematiku. Při řešení jejich průběhu i následků začal být doceňován význam map a geografických informačních systémů – GIS, fotogrammetrie a dálkového průzkumu Země, což odpovídá i americkým zkušenostem při řešení následků tajfunu Katrina. Mapové výstupy využívá i hygienická služba například k hodnocení nebezpečnosti hluku nebo výskytu klíšťat nebo včasném varování při nebezpečí nemoci šílených krav, ptačí chřipky a jiných epidemicky nebezpečných chorob.

Při jakých dalších nebezpečích lze počítat se včasným varováním?
Kromě výše uvedených případů z oblasti hygienické služby, jde u nás spíše o z meteorologického hlediska nebezpečné jevy, například o mimořádně silné mimotropické bouře spojené s extrémně silným prouděním. Ty, na následky nejhorší, se vyskytovaly nad naším územím hned ve dvou letech po sobě – v lednu 2007 ničil naše území Kyrill a na přelomu února a března 2008 pro změnu Emma. Nejvyšší dosahované rychlosti větru při vichřici Kyrill byly na Sněžce téměř 220 km/h. Kyrill byl nejhorší přírodní katastrofou v Evropě od roku 1999. Počet jeho obětí v Evropě dosáhl čísla sedmačtyřicet, z toho čtyři v České republice. Přímé škody v Evropě byly vyčísleny na čtyři miliardy eur, u nás pak na 80 milionů eur. Emma způsobila plošně menší škody. Škody energetiků byly v ČR asi padesát milionů eur, a tedy vyšší než při vichřici Kyrill, ale v lesích a na obecním majetku byl odhad škod zhruba třetinový. Při všech těchto situacích pracovníci ČHMÚ – kde je zaměstnána i řada našich absolventů – obyvatelstvo varovali.

Sympozium vyvrcholilo v sepsání tzv. Pražské deklarace. Které jsou její hlavní body?
Deklarace shrnula současný stav na poli využití kartografie a geoinformatiky v obou na sebe nutně navazujících činnostech – včasném varování a krizovém řízení. Upozorňuje na výše zmíněnou oddělenost procesů, ale také formuluje kroky, jež je třeba učinit. V řadě zemí světa vznikají mapy, pomocí nichž se řeší povodně, požáry, epidemie, havárie, ale doposud například neexistuje ucelený systém standardů a metadat (dat o datech), pomocí nichž by byly mapy vytvářeny. Následně by to umožnilo porovnání situací z rozmanitých částí světa, zisk obecně platných informací a znalostí. Není dořešena ani návaznost aktivit v daných oblastech na geoinformační infrastruktury budované v řadě zemí i na jednotlivých světadílech, v Evropě a ČR například INSPIRE.

Na konferenci byly také představeny dílčí závěry výzkumného záměru, na kterém pracuje tým z Laboratoře geoinformatiky a kartografie. Jak byste je ve stručnosti přiblížil?
V Laboratoři dlouhodobě rozvíjíme myšlenku adaptabilní a kontextové kartografie, jejímž cílem je uzpůsobit kartografické výstupy nejen vývoji situace v oblastech ohrožení, ale i vzhledem ke konkrétním uživatelům a jejich rozdílným znalostem a zkušenostem. Nejde přitom jen o prostředí Hasičského záchranného sboru a linku 112, ale i o jednotlivé starosty obcí s rozmanitými profesemi a schopnostmi rozumět mapám. Ve spolupráci s psychology zkoumáme, jak jsou uživatelé map schopni vnímat a interpretovat informace v nich obsažené v situacích ohrožení. Dále Laboratoř prezentovala, jako jedno z mála pracovišť univerzity zabývající se bezpečnostním výzkumem, návrh legend pro specializované mapy využívané pro včasné varování a zejména krizové situace. O výsledky našeho výzkumu je v odborné veřejnosti značný zájem, o čemž mimo jiné svědčí i aktivní účast čelných představitelů centrálních úřadů – ministerstev vnitra, obrany, průmyslu a obchodu, ministerstva školství mládeže a tělovýchovy i Jihomoravského kraje, s nimiž na výzkumném záměru úzce spolupracujeme.