Zhruba čtyři procenta všech studentů a zaměstnanců Masarykovy univerzity se od září minulého roku do poloviny ledna toho letošního potýkala s nemocí COVID-19, kterou vyvolává nový typ koronaviru. V rámci celé České republiky přitom dosahuje podíl nemocných na celkové populaci více než osmi procent.
Nejvíc nemocných lidí bylo na univerzitě v polovině října a začátkem letošního roku. V rámci univerzity se podařilo předejít komunitnímu šíření nemoci především díky systému eskalačního semaforu, který už od začátku září stanovil podmínky fungování jednotlivých součástí univerzity podle čtyř úrovní rizika nákazy. Velkou roli hrálo také zavedení povinnosti pro studenty a zaměstnance hlásit přes elektronické formuláře pozitivní výsledek testů na COVID-19 a také kontakt s nakaženou osobou.
Epidemie vrcholila na MU v polovině října a také začátkem ledna, tedy v době setkávání se se studenty před uzavřením škol a s rodinami během svátků. Při obou těchto vrcholech nemocnosti sice převyšoval podíl nemocných v rámci univerzity krajské i republikové hodnoty, podle matematičky a spoluautorky rizikového indexu protiepidemického systému PES Lenky Přibylové to však svědčí právě o velmi proaktivním přístupu univerzity.
„Zaměstnanci MU vykazovali v době před uzavřením vysokých škol o něco vyšší procento pozitivity oproti Jihomoravskému kraji. Odhady z druhé a třetí vlny nákazy v České republice totiž ukazují, že více než dvě třetiny lidí, kteří koronavirus mají, nejsou detekováni jako pozitivní. Masarykova univerzita o některých z nich naopak ví. Považuji to za dobrý výsledek odrážející přístup univerzity i rektora Martina Bareše k epidemii. Ukazuje to, že nastavení epidemiologických pravidel fungování univerzity je korektní a lepší než v běžné populaci,“ komentuje situace na MU Přibylová.
Mezi říjnovým a lednovým vysokým nárůstem nemocnosti v rámci univerzity jsou čísla za MU mnohem nižší, než vykazují krajské či celostátní statistiky. Odráží se v tom především v podstatě plošné zavedení online výuky a masivní využívání homeoffice či střídání zaměstnanců na pracovišti. I díky těmto opatřením, která platila už na jaře, se jarní vlna epidemie koronaviru se univerzity výrazněji nedotkla.
„Jasná pravidla, která jsme stanovili již na začátku září, nám umožnila mít epidemii v rámci univerzity pod kontrolou. Díky tomu se podařilo zachovat provoz všech součástí univerzity i výuku bez zásadnějších problémů,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Fungování univerzitních budov, zejména zajištění desinfekce či ochranných pomůcek bylo od jara minulého roku v rukou provozního odboru rektorátu MU, který vede Tomáš Říha. Následně přešlo do rukou jednotlivých fakult.
Provozní odbor rektorátu má také na starosti vedení statistiky nemocných. Fakultní covid koordinátoři v případě, kdy student či zaměstnanec nahlásí v příslušné interní aplikaci, že má pozitivní test, nebo se setkal s někým pozitivně testovaným, dohledávají osoby, s nimiž mohl nakažený člověk na univerzitě přijít do kontaktu. Provozní odboru tuto činnost koordinuje. „V zásadě je to podobný princip jako trasování, které provádí hygienická stanice. Kromě tohoto pak například my v rámci rektorátu a zodpovědné osoby na fakultách zajišťujeme potřebná opatření jako vydesinfikování místností, kde pozitivně testovaný člověk delší dobu pobýval,“ přiblížil Říha fungování protiepidemických opatření na MU.
