Novou stálou expozici věnovanou světově proslulé osobnosti Gregora
Johanna Mendela otevřelo v polovině února Mendelovo muzeum Masarykovy
univerzity. V prostorách augustiniánského opatství, kde tento vědec
a mnich v jedné osobě učinil své průlomové objevy v oblasti genetiky,
se tak 125 let po badatelově smrti objevuje moderní výstava, která má
k jeho odkazu přilákat zejména školskou veřejnost.
Současná výstava je výsledkem zavádění nové koncepce, se kterou přišla univerzita v roce 2007, kdy toto nejmladší brněnské muzeum získala pod svou správu. „Zaujmout chceme především středoškolské studenty a rádi bychom prostoru muzea využívali i pro zvyšování zájmů budoucích maturantů o některé přírodovědecké obory, které se v posledních letech potýkají s klesajícím zájmem,“ vysvětlil prorektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Nová expozice nahradila původní výstavu, která byla podle autorů nového
projektu příliš odborná a hůře srozumitelná pro laickou veřejnost.
„Originální výstava byla skvělá, ale od samého začátku jsem říkal, že
byla dost těžká pro člověka, který není zrovna sběhlý v genetice. Proto
velmi oceňuji novou koncepci, která pojímá Mendela komplexněji a bude
kvalitní službou veřejnosti,“ řekl starobrněnský opat Lukáš Evžen
Martinec.
Právě otevřená výstava přináší moderní design a klade důraz na zapojení všech návštěvníkových smyslů. V každém sálu expozice je jeden dominantní objekt – obrovská vitrína ve tvaru hrášku, původní včelíny nebo plechové sochy. Všechny tyto věci by měly sloužit pro zdůraznění jednotlivých životních etap Mendela.
Návštěvník se postupně seznámí s Mendelovou prací v oblasti
šlechtitelství, ovocnářství, včelařství nebo meteorologie a nechybí ani
vysvětlení principu dědičnosti, který badatel objevil při křížení
hrachu. „Začlenili jsme do výstavy i zvukové efekty – včelí bzučení,
hudbu nebo vůně medu a včelího vosku. Hmat využije návštěvník
na dotykové monitory, otevírání šuplíků jednotlivých vitrín a na sázení
hrášku. Ale nejdůležitější samozřejmě zůstává zrak,“ popsal využití
divákových smyslů architekt výstavy Tomáš Pavlovský.
Budoucnost muzea
Univerzita má s Mendelovým muzeem i další plány. „Nemělo by prezentovat
jen Mendelovu osobnost, ale nabízet také prostředí pro prezentování
našich aktuálních vědeckých výsledků způsobem, který bude atraktivní
pro veřejnost,“ nastínil budoucnost prorektor Bek a dodal, že by
prostory muzea měly získat také další funkce související například
s konferenčním provozem.
„Zdejší prostředí je nesmírně atraktivní pro mezinárodní
vědeckou komunitu a daří se nám sem přivádět například nositele
Nobelovy ceny, kteří považují za čest zde přednášet,“ uvedl Bek. Opat
Martinec s prorektorem Bekem se také shodli, že by chtěli pracovat
na dalších rekonstrukcích v areálu opatství. „Chtěli bychom získat
prostředky na postupnou obnovu skleníků a také oranžerie,“ svěřil se
s plány opat Martinec.
Pamětní kniha univerzity
Výročí letos neslaví jen Mendelovi příznivci, ale také Masarykova
univerzita, která vznikla přesně před 90 lety. Součástí oslav je
i mimořádné vystavení Pamětní knihy MU v prostorách Mendelova
muzea. „Výstava pamětní knihy je ojedinělou příležitostí, jak zjistit,
co přál univerzitě při jejím založení náš první prezident nebo co
dalšího napsali slavní návštěvníci Masarykovy univerzity v její
historii,“ uvedl ředitel muzea Ondřej Dostál. Autory výstavy jsou
studenti Filozofické fakulty Marta Březovská a Martin Jonáš. Kniha bude
v muzeu k vidění do 12. dubna.
