Bude o klíšťatech. Tak přesně tolik věděla o tématu své práce studentka Gymnázia Řečkovice Alice Milotová před prvním setkáním s Alenou Žákovskou z katedry biologie Pedagogické fakulty a oddělení fyziologie a imunologie živočichů Přírodovědecké fakulty MU. Po hodině spolupráce s odbornicí na klíšťata již ale měla jasno nejen o názvu, ale i cíli své práce, na který se zaměří v rámci Středoškolské odborné činnosti. Ve zkumavce si navíc do laboratoře odnášela několik klíšťat v různých stadiích vývoje.
Klíšťata jsou na MU nejen častým tématem bakalářských a diplomových prací, ale objevila se již také v několika pracích Středoškolské odborné činnosti. Masarykova univerzita tuto aktivitu podporuje nejen finančně, ale hlavně právě tím, že umožní středoškolákům připojit se k výzkumným skupinám a spolupracovat s předními odborníky z akademické sféry.
Spolupráci se studenty gymnázií si chválí i Alena Žákovská. „Středoškoláci jsou moc šikovní a v rámci této soutěže i úspěšní.“ Zkumavka, pinzeta, bílá vlajka bude nyní výbavou také studentky Alice, která se připojila k jejímu výzkumnému týmu. Do Pisárek nyní bude každý týden chodit vlajkovat, což znamená sbírat klíšťata pomocí bílé látky, měřit teplotu a vlhkost při sběru klíšťat, což jí umožní zjistit vliv teploty a vlhkosti na výskytu klíšťat a v laboratoři si vyzkouší detekci patogeních mikroorganismů nacházejících se uvnitř klíštěte.
Klíšťata v lokalitě v Pisárkách nad parkem u pavilonu Anthropos sledují a zkoumají vědci z MU již deset let. „V Pisárkách provádíme dlouhodobý výzkum výskytu a četnosti klíšťat. Výsledky jednak publikujeme, což je akademický rozměr naší práce, ale také zveřejňujeme v médiích, a tím poskytujeme informace veřejnosti. A to je praktický rozměr naší práce. V okamžicích, kdy je aktivita klíšťat opravdu vysoká, radíme lidem: Dejte si pozor, vyhýbejte se tomu a tomu konkrétnímu místu s velkým výskytem klíšťat,“ popisuje práci na výzkumu klíšťat imunoložka.
V laboratořích loni ona a její spolupracovníci analyzovali 105 vzorků klíšťat právě z Pisárek. „Zjistili jsme, že 7,2 procenta vzorků je pozitivních na bakterii, která způsobuje lymskou boreliózu. Ovšem nově jsme ve 2,8 procenta vzorcích objevili bakterii, která způsobuje další zoonotické onemocnění – anaplazmózu. Ta způsobuje onemocnění krve a může mít fatální důsledky v podobě ochromení činnosti červených a bílých krvinek. Jeden loňský vzorek byl navíc pozitivní na bakterii Coxiella burnetii, což je nebezpečná bakterie způsobující Horečku Q. Je velmi infekční a dříve byla jako biologická zbraň použita i ve válečných konfliktech,“ popisuje výsledky výzkumu Žákovská.
V Brně se ale vědci nesoustředí jen na Pisárky, v předchozích letech provedli výzkum i v dalších oblastech. Pozor je třeba si dávat i v řečkovickém Zamilovaném hájku, kde pozitivita zkoumaných klíšťat na borelii byla 26 procent. „V mnoha oblastech je riziko nákazy opravdu velké. Nejlepší je vzít před procházkou v přírodě do ruky repelent a postříkat se,“ radí imunoložka.
Na vysoké nebezpečí nákazy a nízkou proočkovanost upozorňuje i lektorka Oddělení fyziologie a imunologie živočichů na Přírodovědecké fakultě MU Helena Nejezchlebová. „V roce 2019 jsme v České republice hlásili absolutně nejvyšší počty klíšťové encefalitidy na evropské úrovni. A je to tím, že zatímco v sousedním Rakousku je naočkováno 85 procent lidí, u nás jen 25 procent,“ upozorňuje bioložka.
Možnosti mluvit o nemocech, které mohou klíšťata způsobit, a vysvětlit podstatu výzkumu, využívají vědci z MU i na přednáškách, seminářích a workshopech, které spojují akademickou sféru s laickou i odbornou veřejností, s firmami a úřady. Nově nyní plánují seminář na téma vývoj vakcíny proti lymské borelióze u lidí. „Je to velice aktuální téma, protože každým rokem je v České republice hlášeno až 5 tisíc případů,“ doplňuje Nejezchlebová.
