Zelená energie a auta. Evropská unie budoucnosti?

Environmentální legislativa Evropské unie a celosvětová ekonomická krize jsou v současnosti pro velkou část evropského průmyslu tématy číslo jedna. Jak se s těmito výzvami bude potýkat český energetický a automobilový průmysl, probírali podnikatelé, odborníci i politici na konferenci pořádané v polovině března Mezinárodním politologickým ústavem MU na Fakultě sociálních studií.

Energetická revoluce do roku 2020
Odrazovým tématem prvního bloku konference zaměřeného na energetiku se stal tzv. energo-klimatický balíček a schválená strategie Evropské unie nazvaná 20-20-20 – neboli snížení emisí CO2 o 20 procent a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 procent do roku 2020. Názory na směrnici EU ale zazněly i protichůdné. „Nemyslím, že je to správný krok vpřed, ale čistě pragmaticky musím říct, že z pozice ČEZu je to hrozba i výzva, kterou musíme uchopit a využít ve svůj prospěch,“ řekla hned na úvod ředitelka odboru evropské agendy ČEZ Zuzana Krejčiříková. Zapochybovala dále, jestli bude možné v současné ekonomické krizi tyto cíle naplnit. Dodala také, že EU je jen jedním z mnoha globálních hráčů, a že pokud se nepřidají další jako USA nebo Čína, nebude mít opatření efekt.

Jako oponent se jí postavil senátor a odborník na ekologii Bedřich Moldán. „Já si naopak myslím, že balíček je krok správným směrem. Odráží naši snahu postupně zastavovat klimatické změny – Evropa musí na vlastním příkladu ukázat, že to myslí vážně a že nepůjde jen o opatření v podobě proklamací,“ vysvětlil Moldán. Poukázal dále na posun, který se odehrál v oblasti obnovitelných zdrojů. „Ještě před deseti lety je energetici považovali za naprosto marginální věc a smáli se jim. Dnes se ale ukazuje, že mají potenciál obrovský,“ doplnil
Moldán.
Ředitel sekce plánování ČEPS Pavel Šolc ale upozornil na háček, kterým se podle něj zatím nikdo příliš nezabývá, a sice problém přenosu energií z nových zdrojů. „Během následujících let se úplně změní energetická mapa Evropy. Jenže farmu větrných elektráren postavíte i za dva nebo za tři roky, ale vybudovat rozvodné sítě trvá i víc než deset let,“ varoval Šolc a poukázal hlavně na zhoršující se situaci v českých přenosových sítích v důsledku masivní výstavby větrných elektráren v Německu.

„Jestliže hovoříme o evropském trhu s elektřinou, tak by to také mělo znamenat společnou odpovědnost. Tedy aby se nestalo, že území našeho státu se v důsledku rozhodnutí jiných států vystaví kvůli obrovskému toku energie bezpečnostním rizikům. Voláme proto po harmonizované výstavbě přenosových sítí,“ vyzval Šolc.

S ekologickými auty do druhého desetiletí
Druhý blok konference byl zasvěcen automobilovému průmyslu a další směrnici EU, která požaduje snížení průměrných emisí pro osobní automobily na 120 g CO2 na kilometr do roku 2015 a na 95 g do 2020. V roce 2007 přitom průměr v Evropské unii činil 160 g.

Původní návrh směrnice byl ale podstatně radikálnější. Zákonodárce Evropského parlamentu přiměla ke zmírnění blížící se ekonomická krize. Na konferenci vystupující europoslanec Petr Duchoň soudí, že jde o přijatelný kompromis mezi různými zájmy, i tak ale nařízení částečně kritizoval. „Bude to znamenat biliony eur investičních nákladů, které se promítnou do zdražení automobilů. U nás, kde je průměrné stáří vozového parku kolem 14 let, to může znamenat, že si lidé budou držet stará auta ještě déle a to životnímu prostředí rozhodně neprospěje,“ popsal situaci Duchoň, dodal nicméně, že směrnice respektuje tržní situaci a měla by být proveditelná.

Petr Jonák z odboru vnějších vztahů Škoda Auto ale tak optimistický nebyl. „S upraveným návrhem jsme schopni žít, ale dopad krize způsobí, že bude potřeba půjčky od Evropské investiční banky na nové ekologické technologie, abychom vše stihli v době, která je kratší, než je pro zavedení nových modelů obvyklé,“ vysvětlil postoj největší české automobilky Jonák a doplnil, že největším problémem nové legislativy je právě fakt, že nerespektuje výrobní cyklus a požaduje velké změny příliš rychle. Například ekologická řada automobilky Škoda Greenline vyloučí v současnosti ve značce Fabia 109 g a ve značce Superb 136 g CO2 na kilometr – v obou případech tedy více, než je cílová hodnota v roce 2020.

Jak ukazuje současná ekonomická krize, Česko je na automobilovém průmyslu závislé a dopad této legislativy může být podle Jonáka pro domácí ekonomiku zásadní. V Evropské unii je Česko třetí ve výrobě jednoho auta na tisíc občanů – vede Slovensko a druhé je Slovinsko.