Odpovědi hledali pomocí analýzy dat z unikátní dlouhodobé populační studie ELSPAC, do které se v České republice po dobu dvaceti let zapojily tisíce dětí, jejich rodiče a lékaři. Závěry pak publikovali v prestižním vědeckém časopisu PLOS ONE.
Z většiny současných výzkumů totiž vyplývá, že děti s nízkou porodní hmotností pod 2500 gramů mají vyšší pravděpodobnost poruch chování v pozdějším věku.
Výzkumníci z RECETOXu, vedení profesorkou Julií Dobrovolnou, si však položili otázku, je-li možné tento vztah zobecnit i pro kategorii dětí s běžnou porodní hmotností (2 500 – 4 500 g). A hledali odpověď na to, jestli může mít tříkilové dítě v budoucnosti více výchovných problémů než čtyřkilový novorozenec.
Vědci z Masarykovy univerzity přitom využili data ze zmíněné studie ELSPAC. Zkoumaný vzorek populace tvořilo 1 796 dětí, které se narodily na počátku 90. let v Brně. Jejich porodní hmotnost a délku získali výzkumníci z dostupných porodních záznamů, potíže či poruchy chování pak hodnotili z dotazníků předností a nedostatků, vyplněných rodiči dětí k danému věku.
Tento krátký dotazník slouží k posouzení chování, emociálního prožívání a sociálních vztahů dětí a dospívajících ve věku od 3 do 16 let. Pro účely této studie byly využity odpovědi matek, které hodnotily chování svých dětí ve věku 7 let.
„Analýzou těchto dat jsme zjistili, že existuje vztah mezi porodní hmotností a potížemi v chování u dětí školního věku. Konkrétně můžeme říct, že nižší porodní hmotnost v daném vzorku populace souvisela s projevy hyperaktivity, nepozornosti a s problémy ve vztazích s vrstevníky v pozdějším věku,“ uvedla jedna z autorek studie, profesorka Julie Dobrovolná, vedoucí výzkumné skupiny Environmentální fyziologie ve výzkumném centru RECETOX.
Studie vědců z Masarykovy univerzity naznačuje i možnou souvislost s budoucí úspěšností ve studiu či v zaměstnání. Současně uvádí, že zejména kvalitním rodinným zázemím a budovanou schopností pracovat se svými emocemi je možné tento nepříznivý vztah výrazným způsobem ovlivnit.
Výzkumníci z RECETOXu upozornili i na to, že na porodní hmotnost dítěte má určující vliv prostředí, které působilo na matku v těhotenství, a také psychická a fyzická pohoda a zdraví samotné matky. Zejména tyto faktory ovlivňují to, jakým způsobem se dítě v průběhu těhotenství vyvíjí, jak se upraví jeho porodní hmotnost a funkce neurofyziologického systému, což v důsledku ovlivní i jeho chování a reakce dítěte na podněty z prostředí.
„U dětí, které vykazují nižší míru externalizujících potíží chování, existuje vyšší pravděpodobnost toho, že budou v dospělosti úspěšnější v pracovním, studijním, ale i společenském životě. Z těchto znalostí a s pomocí zjištění naší studie bychom mohli odvodit, že existuje vztah mezi prenatálním prostředím, porodní hmotnost a chováním v dětství, které by pak v důsledku mohly mít vliv na úspěšnost jedince v dospělosti,“ upřesnila Lucie Ráčková, postgraduální studentka profesorky Dobrovolné.
