„Kvůli pandemii nemůžu už několik měsíců pracovat na své disertační práci a sbírat v cizině data pro svůj výzkum, takže jsem si řekla, že tenhle zvláštní rok online výuky využiju k tomu, abych si zapsala předměty, ke kterým se student přírodovědy obvykle nedostane. A musím říct, že to pro mě byla velmi zajímavá zkušenost – člověk pozná lidi, se kterými by se normálně nepotkal, a může nahlédnout do toho, jak vypadá výuka na jiných univerzitách,“ popsala Winterová.
Doktorandka se díky virtuální mobilitě a členství MU v Haagské síti univerzit zapsala na dva online kurzy: předmět Intercultural Management vyučovaný univerzitou ve španělském Madridu a Partnerships, Collaboration and Teamwork z nizozemské Haagské univerzity. Kromě toho si ale také mohla zapsat další předměty z univerzit ve Finsku a Itálii, na ty už ale neměla Barbora Winterová z Přírodovědecké fakulty MU kvůli doktorátu a práci pro katedru časovou kapacitu.
„Výuka byla super, například naše vyučující na Intercultural Management byla naprostá kapacita v oboru a celý předmět byl mix nejrůznějších oborů, od psychologie přes management až po teorii kultury. Tenhle předmět mě hodně naučil a znalosti využívám dodnes. A navíc bylo skvělé, že jsme v rámci výuky spolupracovali na projektech se studenty z celého světa, například z Británie, Ruska, Latinské Ameriky nebo Bulharska, takže diskuse v hodinách byly zajímavé a různorodé,“ upřesnila doktorandka.
V předmětu Partnerships, Collaboration and Teamwork zase přednášející zval do hodin nejrůznější hosty, od hudebních producentů až po bývalé diplomaty, takže studenti mohli nahlédnout do toho, jak funguje týmová spolupráce v různých společenských sférách. Na konci předmětu měli navíc studenti za úkol v týmu natočit osmiminutový film, čehož se nebylo jednoduché zhostit, protože každý člen týmu byl v jiném státě. Ale i tak vznikly velmi zajímavé projekty.
To, že se Barbora se svými spolužáky nemohla osobně potkávat, jí příliš nevadilo. „Na Erasmu jsem byla během svého magisterského studia – více než rok jsem studovala na Srí Lance, kde jsem potkala spoustu zahraničních i místních studentů a dodnes jsme spolu skoro v denním kontaktu. Dokonce bych řekla, že mám snad i víc přátel v zahraničí než v Česku,“ usmála se Barbora Winterová.
Virtuální mobilita je podle ní příležitost, která studentům otevírá nové možnosti, jak se učit a zdokonalovat se. Navíc je vše velmi jednoduché – student si třeba nemusí shánět ubytování, zařizovat pojištění ani vyřizovat letenky.
„Jsem moc ráda, že jsem měla šanci si takové studium vyzkoušet, člověk vidí, že všechno funguje i navzdory fyzické nepřítomnosti. Myslím, že pokud člověk virtuální výuku bere vážně, může jít o ohromnou příležitost. A i díky téhle zkušenosti teď pokukuju po dalších online kurzech, například v Cambridge, Pekingu nebo Kalifornii. Ale uvidíme, jak na tom budu časově. Disertace přece jen nemůže čekat věčně, “ dodala doktorandka.
