Důraz na autonomii a diverzitu v terciárním vzdělávání a podpora
vzdělávání v době krize byly hlavními body projevu rektora Masarykovy
univerzity Petra Fialy. Projev přednesl jako jediný zástupce české
akademické sféry u příležitosti neformálního zasedání ministrů pro
vzdělávání 23. března v Praze. České předsednictví pak v závěru setkání
představilo osm cílů, které shrnovaly diskuze zasedání a díky nimž by
se mělo dosáhnout významných investic do vzdělávání.
Rektor Fiala ve svém projevu nejprve shrnul hlavní změny, kterými
prošly evropské univerzity v posledních dvaceti letech. Mezi ně zařadil
výrazné navýšení počtu studentů, který například v České republice
narostl téměř osminásobně. Podle rektora jsme tak dosáhli stavu, kdy
terciární vzdělání už není jen elitní záležitostí, ale nachází se
dokonce na hranici mezi masovým a univerzálním systémem. Vysoké školy
se také staly průkopníky principů boloňského procesu, Masarykova
univerzita jako první v republice začala jeho principy zavádět přímo do
praxe.
Současně s velkými změnami v úkolech terciárního
vzdělávání nastala také změna ve fungování univerzit. „Metody
centrálního státního řízení a plánování terciárního vzdělávání byly
rychle nahrazovány principy autonomie vzdělávacích institucí a omezením
role státu, který postupně předal vysokým školám pravomoci
a odpovědnost za jednotlivé činnosti, ale ponechal si výkon veřejné
kontroly nad jejich výsledky,“ uvedl rektor Fiala. Problematickou částí zůstává stále oblast spolupráce vysokých škol
a praxe. Ve shodě s britským sociologem Fullerem rektor uvedl, že
univerzity se nemohou jen přizpůsobovat požadavkům praxe a stávat se
tak „továrnami na diplomy“. Nejdůležitějším kritériem kvality vysoké
školy pak tedy nemůže být okamžitý prospěch, který přináší svým
klientům. Univerzity by se měly spíše snažit blížit ideálnímu propojení
výuky a výzkumu.
Ministři pro vzdělávání a vedoucí delegací členských a kandidátských států EU se setkali na neformálním zasedání v Praze. Po úvodním projevu ministra Lišky vystoupil Jan Švejnar a rektor Petr Fiala (vpravo, na fotografii s evropským komisařem pro vzdělávání Jánem Figeľem). Foto: eu2009.cz.
V závěru Fiala představil předpoklady, za nichž vzdělávací instituce
a systém terciárního vzdělávání mohou skutečně přispívat k ekonomickému
a sociálnímu rozvoji Evropy. Poté, co se univerzity adaptovaly na nové
podmínky a funkce, je na politických reprezentacích jednotlivých států,
aby vytvořily stimulující legislativní, ekonomické a politické
prostředí, potřebné k dalšímu rozvoji univerzit a posilování jejich
autonomie a diverzity. „Státy Evropské unie by si měly být i v dnešní složité situaci vědomy
toho, že investice do vzdělání má nejvyšší návratnost a že je to také
dobrá investice pro období krize. Investice do výzkumu a vzdělávání se
vyznačují mimo jiné tím, že jejich výsledky se přenášejí a přetrvávají
po generace. Proto právě v dobách ekonomické krize, kdy užitečnost
mnohých investic může být pochybná a nejistá, představuje vzdělávání
dobrou volbu pro evropské vlády – a úspěch každého členského státu
v této oblasti bude společným prospěchem celé Evropy,“ uzavřel rektor.