Slavnostní konferenci, jíž se účastnili také rektor Martin Bareš, kvestorka Marta Valešová, prorektor pro vnější vztahy a celoživotní vzdělávání Martin Kvizda a prorektor pro vzdělávání a kvalitu Michal Bulant, zahájil děkan Ekonomicko-správní fakulty Jiří Špalek.
Poté se ujal slova profesor Švejnar, který působí mimo jiné i na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Svoji přednášku zaměřil především na ekonomický růst Číny, která podle něj od 80. let minulého století po ekonomických reformách rychle investovala do lidského kapitálu, do vzdělání špičkových ekonomů a odborníků a také do moderních technologií.
„Čína je nyní světovým fenoménem, který v ekonomice stále rychle roste, zatímco podíl USA, Japonska a Evropy na světové ekonomice klesá. A podle zkoumání ekonomů čínské hospodářství ještě poroste. Hlavním hnacím motorem je přitom investice do vzdělání podle modelu Vítěz bere vše,“ uvedl Jan Švejnar.
Podle něj by Evropa měla realizovat svůj rozvoj hlavně právě pomocí lidského kapitálu, který určitě má, ale musí ho patřičně využít. „I proto je důležité, že si Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity klade při vzdělávání expertů velké cíle. Můj dojem je, že české školství a úroveň vzdělání je velmi kvalitní. A důležité také je, aby všichni táhli za jeden provaz a učili se týmové práci,“ upozornil spoluzakladatel CERGE-EI.
V následné panelové diskuzi pak kromě něj odpovídali na dotazy z pléna v zaplněné aule i lídři z businessu a veřejné správy. Kromě partnera a CEE Igora Mesenského z KPMG a generální ředitelky personální agentury ManpowerGroup Jaroslavy Rezlerové se tak k aktuálním problémům ekonomiky a společnosti vyjadřovali i úspěšní absolventi ekonomicko-správní fakulty: výkonný ředitel firmy HARTMANN-RICO Marek Třeška a vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Dana Kovaříková.
A diskuze se točila právě kolem lidského kapitálu a kvality zaměstnanců. Diskutovalo se o tom, jak se proměňuje pracovní trh a požadavky na absolventy vysokých škol, jak se změnila ekonomika, business, školství a kam budou tyto oblasti směřovat a dotazy směřovaly také na to, jak se orientovat v neustále se měnícím světě a na co se připravit.
Podle Igora Mesenského se například od kandidátů na pozice v jejich společnosti očekává to, že budou mít už za sebou aspoň dva roky praxe. „Tu by měli získat už během studia,“ dodal Mesenský.
Rezlerová k tomu doplnila, že se klade důraz na takzvané měkké dovednosti, které by měli studenti nabýt právě na univerzitě. „My chceme studenty, chceme jim ukázat, jak to v praxi vypadá. Očekává se od nich odolnost, samostatnost a schopnost učit se nové věci. A samozřejmostí je kritické myšlení,“ zdůraznila Jaroslava Rezlerová.
Podle Třešky se u budoucích zaměstnanců a manažerů u nich ve firmě zjišťují i schopnosti a ochota se učit novým věcem. Klíčové jsou podle Dany Kovaříkové i digitální dovednosti, tedy zpracování informací, komunikace, vytváření digitálního obsahu, bezpečnost a řešení problémů. „Evropská unie si v této souvislosti stanovila smělý cíl: do roku 2030 by měli mít všichni dospělí ve věku od 18 do 74 let základní digitální dovednosti,“ dodala Dana Kovaříková.
