Potlačování občanských svobod v současném Bělorusku a připomenutí 80. výročí od prvního transportu židovských obyvatel z Brna do Minsku. To jsou témata, na jejichž půdorysu připravila Masarykova univerzita dvoudenní cyklus Brno–Minsk, tvořený výstavou, videomappingem, debatami a filmovými projekcemi.
16. 11. Brno–Minsk 1941
16. listopadu 1941 v brzkých ranních hodinách vyjel první vlak s židovskými obyvateli z hlavního nádraží v Brně do tábora v Minsku. Cestující se museli shromáždit ve škole na Merhautově ulici s jedním kufrem a cedulkou na krku. Nikdo z nich netušil, kam jejich vlak míří a že se téměř nikdo z nich nevrátí.
U příležitosti 80. výročí této smutné události vytvořila MU unikátní seznam svých studentů a absolventů židovského původu, kteří byli během druhé světové války odvlečeni. Seznam vznikal pod vedením historika Tomáše Zapletala, který za pomoci studentů historie FF zkoumal dobové studijní podklady dochované v Archivu MU. Pokoušeli se nalézt všechny osoby, které se hlásily k židovskému vyznání nebo židovské národnosti a ty pak dále srovnávali s databázemi obětí holocaustu. Dlouhou a minuciózní prací badatelského týmu bylo nakonec nalezeno přes tisíc studentů židovského původu a zhruba u poloviny z nich byl zjištěn i jejich konkrétní osud.
Tento seznam obětí z řad MU bude jako tiché memento prezentován na panelové výstavě na Žerotínově náměstí, symbolicky před rektorátem univerzity. „Za děsivými počty obětí holocaustu se skrývají konkrétní lidé. Lidé se svými touhami a ideály, kteří v tomto případě a díky svému vzdělání mohli prožít smysluplný a bohatý život. Jsme přesvědčeni, že jen pochopením historie zabráníme diskriminaci v budoucnu,“ zdůrazňuje Hana Voráčová, organizátorka akce. Slavnostní zahájení proběhne právě v den, kdy Brno opustil první transport. Výstava bude v tento den doprovázena také videomappingem na budovu Ústavního soudu. Vizuální stránku projekce vytváří výtvarnice Jana Francová z PedF, hudbu k dílu složil absolvent FF hudebník Tomáš Vtípil.
Program bude pokračovat v Univerzitním kině Scala projekcí dokumentárního filmu Zapomenuté transporty do Běloruska (2008) režiséra a historika Lukáše Přibyla. Autor se připojí i k následující debatě, které se účastní také Jana Šplíchalová z Židovského muzea v Praze a spisovatel Milan Uhde. Do kina Scala v tento večer zavítá další, obzvláště vzácný host. Je jím přeživší transportů z Brna, pan Ing. Karel Ellinger. Tragické historii věnovaný první den cyklu bude zakončen projekcí slavného sovětského filmu Jdi a dívej se (1985), který sugestivně líčí hrůzy druhé světové války v Bělorusku. Snímek v kině uvede filmový historik Jaromír Blažejovský z FF.
17. 11. Brno–Minsk 2021
Datum 17. listopadu se u nás takřka automaticky pojí s pojmy, jako jsou svoboda či demokracie. Skutečnost, že jde o hodnoty, jež rozhodně nejsou samozřejmostí, v poslední době flagrantně ukazuje právě případ Běloruska, které čelí stupňujícím se totalitním praktikám režimu Alexandra Lukašenka. Falšování voleb, zatýkání a bití oponentů či umlčování médií jsou v Bělorusku krutou realitou dneška. „Při přemýšlení o letošní formě uctění svátku demokracie jsme dospěli k názoru, že je nevyhnutelné obrátit pozornost tam, kde v rámci Evropy demokracie trpí tak, až z toho mrazí,“ říká organizátor akce Petr Dimitrov.
V kině Scala se uskuteční projekce dokumentárního filmu Kuráž (2021), který na osudech členů Běloruského svobodného divadla autentickým způsobem ilustruje události spojené s loňskými masivními protesty po zfalšovaných prezidentských volbách. Po projekci následuje debata, které se účastní Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, dále Ondřej Soukup, expert na Bělorusko a komentátor Hospodářských novin či Sjarhej Smatryčenka, běloruský překladatel a bohemista, který dlouhodobě žije v ČR.
Na akci jsou pozváni i běloruští studenti, již na MU aktuálně studují na základě speciálního stipendia, které univerzita vyhlásila přímo pro studenty sužované v Bělorusku perzekucí. „Přišla jsem do Česka, protože v Bělorusku nemám budoucnost. Politická krize v mé zemi má devastující účinky na náš národ a mou rodinu. To, že mě Masarykova univerzita přijala, mi dává naději na lepší budoucnost,“ říká jedna ze studentek, která aktuálně studuje na FSS.
Fakt, že právě studenti jsou v Bělorusku velmi ohroženou skupinou obyvatel, odráží i výstava, která bude během listopadu k vidění ve foyer kina Scala. Ta je postavena na projektu „11 plus 1“, který vznikl v Praze jako meziuniverzitní symbolická akce reagující na exemplární zatčení jedenácti studentů a jejich učitelky za účast na demonstraci. K zatčení došlo loni v listopadu a žádný z těchto dvanácti vězňů nebyl z detenčních táborů dosud propuštěn. Výstava přibližuje osudy jednotlivých zatčených a mapuje, jak se k tomuto putovnímu projektu připojili studenti všech fakult MU.
