Masarykova univerzita měla na vysokém vládním postu svého odborníka už od loňského října. Ondřeje Slabého jmenovala do funkce vládního zmocněnce vláda Andreje Babiše poté, co v této funkci skončil Roman Prymula. Přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty MU a vedoucí výzkumné skupiny Molekulární onkologie ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC MU Ondřej Slabý vysvětlil, proč se po více než roce rozhodl z Úřadu vlády odejít.
„Myslím si, že nedává smysl, aby existovala pozice vládního zmocněnce pro jakýkoliv segment vědy v situaci, kdy budeme mít ministryni pro vědu, výzkum a inovace a veškerá agenda vědy a výzkumu by měla být logicky v její kompetenci,“ uvedl Ondřej Slabý.
Kdyby se však podle něj nová vláda bývalého rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy rozhodla tuto pozici zachovat, domnívá se, že je správné nekomplikovat situaci a umožnit nastupujícímu kabinetu co nejrychleji obsadit tuto pozici podle vlastních preferencí. „Důležitou roli v mé rezignaci sehrála také skutečnost, že se mi podařilo dokončit klíčové závazky v rámci mojí agendy, což mi umožňuje odcházet s dobrým pocitem,“ sdělil vědec.
Působení ve funkci vládního zmocněnce označil za velkou zkušenost. „Organizace vědy a výzkumu a vědní politiky na národní úrovni je něco, co pro mě, jako výzkumného pracovníka, bylo jen těžko představitelné. Měl jsem v této oblasti již zkušenosti jako předseda nebo člen hodnotících panelů grantových agentur, ale míra komplexity v rámci formování národních strategií a financování vědy a výzkumu je podstatně vyšší,“ řekl Slabý.
Velmi si cení spolupráci s řadou významných lidí, především s výkonnými náměstky a ministry relevantních ministerstev, která byla většinou konstruktivní a umožnila mu naplňovat dílčí cíle jeho agendy. „Říkám to především jako demonstraci toho, že zdravotnický výzkum jde opravdu napříč řadou resortů a rozpočtových kapitol a vyžaduje si koordinační činnost ať už na úrovni zmocněnce nebo budoucí ministryně pro vědu výzkum a inovace. Jako zmocněnec jsem se také účastnil v roli hosta zasedání Rady vlády pro výzkum vývoj a inovace, abych se vyjadřoval k bodům souvisejícím se zdravotnickým výzkumem,“ upřesnil.
Významně se také podílel na celkové koncepci a přípravě vědecké a výzkumné části Národního plánu obnovy, která jde plně na podporu zdravotnického výzkumu.
„Výsledkem je program EXCELES určený na podporu excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví, na který půjde celkem pět miliard korun. V rámci implementace tohoto programu vznikne pět nových národních výzkumných autorit, takzvaných národních ústavů pro výzkum v oblasti virologie a bakteriologie, onkologie, metabolických poruch a kardiologie, neurodegenerativních poruch a oblasti analýz systémových rizik,“ vypočítal Ondřej Slabý.
Problémy spojené s pandemií koronaviru řešil okrajově, jen s ohledem na vědu a výzkum v této oblasti. Podílel se na přípravě nového Podprogramu 3 s názvem Dopady pandemie Covid-19 na zdravotní péči v ČR Agentury pro zdravotnický výzkum.
V posledních měsících se pak věnoval především přípravě nové verze národní Koncepce zdravotnického výzkumu na roky 2023+, práci na národní RIS3 strategii v oblasti Péče o zdraví a pokročilá medicína a analýze financování zdravotnického výzkumu v ČR v mezinárodním srovnání.
I přes tuto práci na Úřadu vlády dál působil a působí na Masarykově univerzitě. „Dva dny v týdnu jsem pracoval jako vládní zmocněnec na Úřadu vlády a další tři dny jsem přednášel medikům a věnoval se vlastní výzkumné skupině na LF a CEITEC MU,“ dodal vědec, který má atestaci v oboru Klinická genetika a vydal přes dvě stě odborných prací, jež mají více než šest tisíc citací. V minulosti získal dvakrát Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum, Cenu rektora MU nebo Cenu předsednictva České lékařské společnosti.
