Čestné občanství města Brna obdrželi britský filozof Roger Scruton a historička Milena Flodrová. Cenu Jihomoravského kraje pak získali biolog Jiří Fajkus z institutu CEITEC MU a pedagog Jiří Poláček z Pedagogické fakulty MU.
Významnému filozofovi a spisovateli Rogeru Vernonovi Scrutonovi byla v říjnu 1998 na půdě Masarykovy univerzity udělena čestná vědecká hodnost doctor honoris causa v oboru filozofické vědy. Návrh na její udělení tehdy předložila Filozofická fakulta MU.
Scruton, který působil mimo jiné na Birkbeck College, University of London, na Bostonské univerzitě a Univerzitě v St. Andrews, věnoval pozornost české historii, filozofii a kultuře a jejich propagaci. Podílel se na činnosti takzvané podzemní univerzity během komunistického režimu v Československu. Mezi jeho posluchače patřili například nynější europoslanec Alexandr Vondra, bývalý rektor MU a nynější premiér Petr Fiala nebo bývalý předseda české vlády a Senátu Petr Pithart.
Britský filozof, který zemřel loni ve věku 75 let, také v Oxfordu spoluzaložil The Jan Hus Educational Foundation, na kterou pak v České republice navázala Vzdělávací nadace Jana Husa, jejíž archiv v roce 2012 předal jako mimořádný dar tehdejšímu generálnímu řediteli Moravského zemského muzea.
Návrh na udělení čestného občanství Rogeru Scrutonovi in memoriam podal Jiří Müller, zakladatel Vzdělávací nadace Jana Husa a podpořili jej rektor MU Martin Bareš, rektor JAMU Petr Oslzlý, ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček i předseda správní rady Centra pro studium demokracie a kultury František Mikš.
Udělení čestného občanství schválili brněnští zastupitelé letos v prosinci i absolventce Filozofické fakulty MU a známé historičce Mileně Flodrové, jejíž celoživotní doménou se stala historie Brna a je jednou z osobností stojících za Internetovou encyklopedií dějin Brna.
„Právě díky paní Flodrové má Brno patrně nejlépe zmapovanou historii vývoje názvu ulic a veřejných prostranství. Tento její rejstřík se stal zároveň jedním ze základních kamenů Internetové encyklopedie dějin Brna, který je rovněž nejrozsáhlejším projektem svého druhu. A nadto publikovala spoustu článků i knih právě o historii, památkách nebo osobnostech Brna,“ uvedla letos v listopadu brněnská primátorka Markéta Vaňková.
Milena Flodrová k tomu se vší skromností poznamenala, že s vyznamenáním titulem čestného občanství města Brna nikdy nepočítala. „Jen jsem docela obyčejně pracovala celý život v oboru, který jsem si v životě vybrala. Brno, v němž žiji už více než osmdesát let, mám velice ráda a chtěla jsem jemu a jeho obyvatelům připomínat jeho historii a zajímavosti, aby si jich i oni nadále vážili. Nic mimořádného jsem nevykonala a jsem naopak Brnu nesmírně vděčná, že mi poskytlo vysokoškolské vzdělání historie a archivnictví na Masarykově univerzitě a poté plných třiatřicet let možnost práce historika v Muzeu města Brna. Proto také Brnu a jeho obyvatelům, tedy Brňanům i Brňákům, za to vše děkuji,“ uvedla historička.
Není však zatím jisté, kdy si rodina Rogera Scrutona a historička Milena Flodrová čestná občanství převezmou. Datum ceremoniálu se bude podle Radky Loukotové z tiskového střediska brněnského magistrátu odvíjet podle aktuální pandemické situace, předběžně však se slavnostním předáním titulů počítají v prvním čtvrtletí příštího roku.
Cenu Jihomoravského kraje za přínos v oblasti vědy pak obdržel vedoucí výzkumné skupiny na institutu CEITEC MU a vedoucí Mendelova centra genomiky a proteomiky rostlin Jiří Fajkus, který je mezinárodně uznávaným odborníkem především v oblasti biologie telomer a letos ho zvolili členem prestižní Evropské asociace molekulární biologie EMBO.
Jiří Fajkus vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě MU a podílel se na přípravě a založení institutu CEITEC jako koordinátor výzkumného programu Genomika a proteomika rostlinných systémů. Předloni jeho tým popsal geny kódující skutečné RNA podjednotky rostlinných telomeráz a přispěl tak k zásadní změně pohledu na evoluci telomer a telomeráz u rostlin.
Letos se mu podařil další převratný objev. Ve své studii podstatně rozšířil okruh organismů se známou RNA podjednotkou telomerázy, a objasnil tak společný původ telomerázových RNA u rostlin, řas i evolučně vzdálenějších jednobuněčných organismů. Posunul tak poznatky o telomerách dále do minulosti, a to v časovém rozpětí více než miliardy let.
Cena Jihomoravského kraje je pro něj významným oceněním ze dvou důvodů. „Tím prvním je to, že ji dostávám spolu s řadou osobností, které byly a jsou pro mě skutečnými autoritami ve svých oborech činnosti. Takže se vedle nich trochu červenám,“ uvedl Jiří Fajkus.
Druhým důvodem je podle něj to, že věda, a základní výzkum především, není veřejnosti tolik na očích. „Pokud se vám už občas něco významnějšího podaří, projde výsledek docela přísným posuzováním vědeckou komunitou a je zveřejněn v odborném časopise. Tím to může skončit. Ale nemělo by. Následně je potřeba ten poznatek nějak vhodně a pokud možno zajímavě, ale každopádně pravdivě přiblížit veřejnosti, protože koneckonců ten výzkum jsme udělali za její veřejné prostředky,“ míní vědec.
V tomto směru podle něj Cena Jihomoravského kraje snad ukazuje na to, že i tahle fáze se vědcům z institutu CEITEC MU povedla. „Já a můj výzkumný tým jsme obdrželi již několik ocenění, kterých si samozřejmě velmi vážíme – ale vždy to byla ocenění od našich nebo mezinárodních vědeckých institucí. Cena Jihomoravského kraje je tou první, která přišla mimo tento rámec,“ dodal Fajkus.
Další cenu za přispění k věhlasu a dobrému jménu Jihomoravského kraje převezme také pedagog Jiří Poláček z Pedagogické fakulty MU. Absolvent filozofické fakulty patří k předním osobnostem kulturního života v Brně a v Jihomoravském kraji, a to díky bohaté vědecké, popularizační a pedagogické činnosti, jíž zprostředkovává odborné i širší veřejnosti umělecký odkaz významných literárních představitelů spjatých s jižní Moravou.
Od roku 1994 působí na Masarykově univerzitě, kde připravuje budoucí učitele českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě MU. V letech 2006 až 2010 vyučoval i na fakultě sociálních studií a externě na filozofické fakultě.
Jiří Poláček vydal řadu odborných publikací a sborníků a za svoji odbornou práci získal již dvakrát Cenu děkana Pedagogické fakulty MU. Jeho stopa zůstává na jihu Moravy trvale vepsána prostřednictvím mnoha generací studentů. Od počátku svého působení na Pedagogické fakultě MU patří Jiří Poláček k nejvíce oblíbeným pedagogům, v roce 2015 získal Cenu rektora MU za excelentní pedagogickou činnost.
Fajkus a Poláček měli cenu spolu s dalšími laureáty převzít 8. prosince, kraj ale předávání kvůli pandemické situaci zrušil. Další termín zatím není podle mluvčí kraje Aleny Knotkové známý, je však možné, že se přesune na jaro.
