Je tu konec ledna a s ním spojené rozdávání pololetních vysvědčení. V České republice je tradičně psané formou sumativního hodnocení, které žáky hodnotí na pětistupňové škále. Tento způsob je ale podle mnohých pedagogů již nedostačující a nevypovídá o skutečném rozvoji žáka.
Na Katedře pedagogiky Pedagogické fakulty MU proto vznikl projekt s názvem Vývoj a implementace pilotního designu školního vysvědčení: Inovace závěrečného hodno-cení žáků základní školy ve vazbě na komplexní rozvíjející hodnocení.
Projekt, jehož hlavní řešitelkou je vedoucí katedry Jana Kratochvílová, má za cíl inovovat závěrečné hodnocení žáků tak, aby odpovídalo současným vzdělávacím trendům. Nový model vysvědčení vyzkoušela fakulta poprvé na svých partnerských školách již nyní na lednových pololetních vysvědčeních. Má odpovídat současným vzdělávacím nárokům, odhalit silné i slabé stránky žáků a napomoct jejich rozvoji.
Cílem jejich projektu, ve kterém působí tým pracovníků katedry pedagogiky Michaela Spurná, Jarmila Bradová a Hana Horká společně s psychologem Davidem Havelkou a s expertkou na hodnocení v evropských školách Danou Musilovou, je k současnému sumativnímu hodnocení vytvořit formativní část, která hodnocení známkami slovně doplní. „Chceme, aby vysvědčení plnilo hlubší účel, než je pouhý přehled známek. Aby to nebyl jen dokument k založení, ale zpráva k zamyšlení o tom, jakou osobností dítě je a kam se může dále posouvat,“ vysvětluje Kratochvílová. Formativní část může pomoci odhalit silné stránky žáka už v nižším věku. Rodičům i učitelům by mohla ukázat, jakým směrem by se dítě mohlo v budoucnu ubírat. Současně toto hodnocení poukáže i na oblasti, ve kterých se dítě musí zlepšit.
Jana Kratochvílová formativní hodnocení zavedla již na základní škole Ivančice–Řeznovice, kde byla ředitelkou. K vysvědčení přidávali žákům i neoficiální hodnocení formou dopisu, ve kterém byly hodnoceny klíčové kompe-tence. „V textu jsme totiž mohli vystihnout dítě komplexněji, zaznamenat, jak jej vidíme nejen z hlediska osvojených znalostí a dovedností skrze jednotlivé předměty, ale i jako člověka schopného žít v kolektivu svých spolužáků,“ vysvětlila Kratochvílová. U žáků, kteří nedosahovali nejlepších výsledků, mohli učitelé vyzdvihnout jejich jiné silné stránky a ukázat tak rodičům, že nejde jen o znalosti. Rodiče se tak dozvěděli, jaký má jejich dítě přístup k učení, k plnění povinností a o jeho jednání vůči druhým.
Do projektu jsou v současnosti zapojeny čtyři základní školy, na kterých se první testovací verze vysvědčení s formativní částí bude dětem rozdávat již nyní v lednu. „Vysvědčení v průběhu dvou let budeme testovat se zapojenými školami ještě několikrát. Budeme zjišťovat, jak se učitelům s materiálem pracuje, jak je vnímají děti i rodiče,“ objasňuje spolupráci Kratochvílová. Její tým se se zástupci zapojených škol společně schází na pracovních workshopech, kde podobu vysvědčení probírají. „Je to nepřetržitý proces sdílení názorů, diskuze a vylaďování se nejen mezi členy řešitelského týmu, ale i týmů škol,“ dodává.
K této podobě vysvědčení je potřeba, aby učitelé své žáky dobře znali. Podle Kratochvílové by mělo být samozřejmé, že si učitel všímá dění ve výuce, potřeb a potíží svých žáků a reaguje na ně vhodným způsobem. Je podle ní dobré také žáky zapojit do sebehodnocení a spolužáky do vzájemného hodnocení.
Pohled na formativní hodnocení pomohlo změnit i období pandemie. Rodiče měli děti při distanční výuce více na očích a mohli lépe poznat, jaký má dítě k výuce přístup. Podle Kratochvílové se pozměnil i přístup učitelů, kteří se více museli zamyslet nad procesem učení žáků a způsoby hodnocení. V době distanční výuky formativní hodnocení podpořilo i ministerstvo školství.
Formativní hodnocení není v oblasti školství novinkou. V některých zemích je zcela běžné, řešitelé projektu dlouhodobě sledují jeho použití například ve školách v Nizozemsku, Irsku, Pekingu, Austrálii či v Evropských školách, které zajišťují vzdělávání dětí pracovníků Evropské unie. „Nekopírujeme bezhlavě vzory, ale přemýšlíme o tom, co může fungovat v našich podmínkách,“ popisuje Kratochvílová.
Na projektu bude řešitelský tým pracovat do konce roku 2023, kdy představí otevřený pilotní design vysvědčení pro 1. a 2. stupeň základních škol k dobrovolnému použití. Z projektu vznikne souhrnná výzkumná zpráva, ve které bude vysvědčení popsáno, a možnosti jeho uvedení do praxe.