Dosažení dlouhodobé finanční udržitelnosti je čím dál tím důležitější nejen pro firemní sféru, ale také pro univerzity. Jedním z klíčovým kroků k jejímu docílení je zavedení metodik vykazování skutečných přímých i nepřímých nákladů – tzv. full cost. Konference s názvem Budoucnost full cost modelu ve výzkumu v ČR se uskutečnila koncem března v Praze také za účasti zástupců Masarykovy univerzity.
Zavádění full cost modelů úzce souvisí s problémem, jak uplatňovat institucionální náklady na režie ve výzkumných projektech. Limity, které často nastavují poskytovatelé účelových prostředků, neumožňují podle kvestora MU Ladislava Janíčka pokrývat režii pracovišť, na nichž dotační projekty běží. Díky full cost modelu by se to mělo změnit. „Je však třeba zdůraznit, že full cost je zcela přirozenou ekonomickou praxí a je jen s podivem, že se k jeho zavedení dostáváme až nyní. Bohužel ne všichni poskytovatelé dotací jsou dnes plně srozuměni s významem tohoto modelu a nepřipouští ho ve svých finančních rámcích,“ uvádí Janíček.
Pro řadu univerzit v Česku je tak uvedené téma stále nové. „Je tu malá motivace pro změnu. V současném systému, kdy poskytovatelé dotací v rámci jimi financovaných projektů vesměs neproplácejí nepřímé náklady, i když je to legislativně možné, je těžké očekávat masivní zavádění metodik full cost. Nepřímé náklady tak musejí veřejné instituce a tedy i univerzity financovat z vlastních zdrojů, které jsou velmi omezené a vesměs opět dotační. Dochází tak pouze k přesouvání problému. Ale to se teď začíná měnit. První vlaštovkou je Operační program Výzkum a vývoj pro inovace,“ vysvětluje zástupce ředitele projektu CEITEC Ondřej Hradil, který se konference zúčastnil za MU jako moderátor.
Dosažení dlouhodobé finanční udržitelnosti je čím dál tím důležitější nejen pro firemní sféru, ale také pro univerzity. Foto: Ondřej Bajar.
Podoba full cost na Masarykově univerzitě
Masarykova univerzita na zavádění full cost modelu už dlouho pracuje. „Touto metodikou, respektive tím, jak režijní náklady uplatňovat v projektech, jsme se začali zabývat již v roce 2004. Především jsme stanovili metodiku, kterou by se režijní náklady do nákladů jednotlivých projektů mohly jednotně rozpočítávat. Od roku 2005 regulujeme proces evidence a rozpočítáváme náklady do projektů do výše stanovených limitů. Zbytek musíme hradit z jiných zdrojů. Jakkoliv to zní jednoduše, museli jsme se vypořádat i s tím, že kromě stanovování limitů poskytovatelé dotací určují, že některé typy nákladů jsou uznatelné v rámci rozpočtů některých projektů a jiné nikoliv. To vnáší další rozměr do matematiky rozpočítávání. Po takřka třech letech ladění jsme na zavedení modelu v současné době již plně připraveni. Vše závisí na tom, zdali model full cost umožní poskytovatelé dotací všeobecně používat,“ popisuje situaci na MU kvestor Janíček.
Metoda uplatňovaná na MU stojí na základě rozpočítávání režií do rozpočtů projektů jako procenta z dosahovaných výnosů v těchto projektech. Procento je dáno poměrem celkových režií hospodářských středisek a jejich celkových výnosů. Tento způsob je jednak transparentní vzhledem ke složitému systému financování a rozlišování tzv. barev peněz dle jejich účelu, jednak je tato filozofie odvozena od způsobu rozpočtování. Na MU se totiž neplánuje zajištění potřeb náklady, nýbrž výnosy. „Jakmile plánujete náklady, jsou tyto obvykle odrazem potřeb a potřeby jsou obvykle nekonečné. Plánováním výnosů říkáme hospodářským střediskům, že jejich náklady mohou být maximálně do výše jejich výnosů. Netvoříme žádné účelové rezervní balíčky na případné uspokojování jiných potřeb než těch, které se vejdou do řádně naplánovaných výnosů. Tím je i plánování potřeb na Masarykově univerzitě velmi racionální a reálné. Taková filozofie přinesla výrazný pozitivní posun v hospodaření s finančními prostředky – všichni jsou si vědomi omezení a již řadu let nemáme potíže s tím, že někdo nevyšel,“ říká Janíček. Právě proto byla také pro rozpočítávání režijních nákladů do projektů zvolena metoda vztahující náklady na režie poměrově k výnosu získaného v daném projektu.
Masarykova univerzita je se zavedením takového principu financování v Česku výrazně napřed. „Masarykova univerzita proto hrála aktivní roli při diskuzích s ministerstvem školství při stanovování podmínek pro metodiky full cost v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Ani v evropském srovnání se nemáme za co stydět. S otázkou zavádění metodik full cost se potýkají více či méně úspěšně v celé Evropské unii,“ uvádí Ondřej Hradil.
