Brněnská pobočka České společnosti chemické letos oslavila již osmdesát
let od svého založení. Snaží se nejen o popularizaci chemie u široké
laické veřejnosti, ale pořádá i atraktivní přednášky zahraničních
expertů pro odbornou chemickou obec.
Počátky České společnosti chemické lze datovat do doby let 1866–1872.
Společnost vznikla spojením zájmových a vědeckých skupin. Brněnská
pobočka je o něco mladší, přesto letos oslavila osmdesáté výročí svého
vzniku. Byla založena profesory Jiřím Baborovským a Bohumilem Kužmou
26. 1. 1929. Dnes má přes dvě sta členů a další nadějné mladé chemiky
mezi sebe s ochotou přijímá.
Myšlenka na založení spolku zaměřeného na chemii a chemickou
technologii v Brně vznikla ve spojitosti s ustavením chemického odboru
na České vysoké škole technické již v roce 1911. Snahy však utlumila
první světová válka. Teprve v roce 1918, po vzniku Československa,
navrhli členové centrální společnosti změnu stanov tak, aby mohly
vznikat i její regionální odnože. V čele brněnské pobočky stanul její
zakladatel, profesor Baborovský. V průběhu let se v roli předsedy
vystřídalo mnoho významných osobností vědy. Mimo jiné děkan Lékařské
fakulty MU profesor František Ninger, děkan Přírodovědecké fakulty MU
profesor František Toul, profesor Jaroslav Janák, jenž stál u zrodu
a byl později i ředitelem Ústavu analytické chemie Akademie Věd ČR, až
po nynějšího předsedu, jímž je ředitel Národního centra pro výzkum
biomolekul Jaroslav Koča. Chemická společnost jako největší profesní
společnost v České republice má do budoucna mnoho cílů. Všechny směřují
k popularizaci chemie. „Chceme se stát platným členem asociace
evropských chemických společností Euchem, abychom vytvořili sílu, která
může být partnerem Evropské komisi a lobbovat v oblastech, jako je
například chemie pro ochranu životního prostředí,“ vysvětlil Jaroslav
Koča.
Dále chtějí členové dosáhnout toho, aby si laická veřejnost uvědomila,
že chemie není disciplína, která přivádí společnost do problémů –
ačkoli jsou si vědomi, že ke znečištění životního prostředí chemie
částečně přispěla –, ale že jde o oblast, která přináší lidstvu mnoho
dobrého. „Proto vytváříme profesní komunikační portál. Na anglosaských
univerzitách bývají součástí odborného i společenského života přednášky
významných osobností – to je totiž nejlepší a nejrychlejší způsob jak
se zorientovat v neznámé oblasti. Přednášky jsou i u nás, ale informace
o nich nejsou dobré. Proto chceme vytvořit jednotný portál, který bude
informovat o všech přednáškách v regionu, aby člověk věděl kam jít,“
doplnil Koča.
Chemie má navíc v Brně velmi dobré podmínky pro další rozvoj. Ty byly
dány několika skutečnostmi. „Obnovila se chemická fakulta VUT, staví se
bohunický kampus, je vystaven ústav analytické chemie, máme Technické
muzeum, Moravskou zemskou knihovnu a všechny tyto instituce se v různě
velké míře chemii věnují, což je důležitý vstupní kapitál,“ zdůraznil
člen a bývalý předseda chemické společnosti, profesor Janák. Navíc je
v Brně mnoho zahraničních studentů, jezdí sem celosvětově uznávaní
odborníci, chemická společnost pořádá přednášky, letní školy a kurzy,
které jsou hojně navštěvované. Všechny tyto indicie proto vedou
k přesvědčení, že o chemii v Brně bude opět hodně slyšet.