Třetí ročník Masarykových dnů se věnoval vztahu Masaryka ke vzdělání. Tímto tématem se v rozhovoru s Jiřím Hanušem, prorektorem pro personální a akademické záležitosti Masarykovy univerzity, zabýval především proděkan pro výzkum a akademické záležitosti Pedagogické fakulty MU Tomáš Janík. Vyzdvihl přitom knihu s názvem O škole a vzdělání, v níž se Masaryk věnoval i přednášení na univerzitě. „Masaryk neměl rád planý rétorismus, kterému chyběl obsah. V jeho době bylo dominantní takové vzdělání, které má hodnotu samo o sobě. Ne vzdělání vázané na konkrétní účel,“ připomněl Janík.
Zmínil také odvážný postoj Masaryka k otázce postavení profesorů na vysokých školách. Popsal situaci, kdy měl Masaryk před sebou kariéru prozatímního mimořádného profesora na univerzitě v Praze a dostal se do prostředí ovládaného zavedenými profesory. Masaryk, kterého Janík označil za vzor intelektuála ve veřejném prostoru, tehdy profesorům vytýkal značnou dogmatičnost a malou otevřenost pro kritické názory a dotazy studentů.
Tomáš Janík dále uvedl, že i v dnešní době by se na pedagogické fakultě hodil jakýsi prototyp Masaryka. „Šlo by o člověka, který by dobře znal specifika školských systémů, protože pedagogika, podobně jako třeba právo, jsou oblasti, které jsou kulturně podmíněné a historicky dané. Pro nás na fakultě je tohle velmi důležité.“
O Masarykovi hovořil také historik, filozof a publicista Petr Hlaváček, který v současné době působí mimo jiné na Univerzitě Karlově. Jeho osobnost nepomněl zmínit i ve vztahu k současné ruské invazi na Ukrajinu. „Masaryk by na dění na Ukrajině byl dobře připraven. Studoval ruské myšlení a moc dobře věděl, co patří k negativním ruským tradicím,“ uvedl na Masarykových dnech Hlaváček.
