Žáci sedmého ročníku z tamní ZŠ a MŠ Tyršova se o práci vědců začali živě zajímat poté, co jim češtinářka Lenka Ráchel Pustějovská přečetla článek o letošní expedici na Antarktidu. Rozhodli se proto výzkumníkům napsat dopisy s otázkami vědeckého i praktického charakteru.
Ptali se třeba na to, jestli vědci z MU viděli polární záři. „Přestože se polární záře v Antarktidě vyskytuje, tak jsme ji na naší stanici ještě neviděli. Hlavním důvodem je, že se stanice nachází stále velmi daleko od jižního geomagnetického pólu a je tedy mimo hlavní oblasti s výskytem polární záře,“ odpověděl vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.
Školáky také zajímalo, jak daleko jezdí vědci na výpravy. „Na ostrově Jamese Rosse se pohybujeme nejčastěji pěšky, výjimečně pak na člunech nebo čtyřkolkách. Naše pravidelné výpravy jsou proto kratší (běžně mezi 10 až 25 kilometry), aby se člověk stihl vrátit zpět na stanici. V případě, že potřebujeme vyrazit za prací dál od stanice, tak jdeme na několik nocí, kdy spíme pod stanem a musíme mít s sebou dostatečné zásoby potravin a vybavení,“ vysvětlil Hrbáček.
Ten odpovídal i na otázku, jestli mají vědci předem uvařené jídlo nebo si vaří sami. „Každý člen expedice si několikrát za sezónu vyzkouší i funkci kuchaře. Vaříme si tedy sami ze zásob, které nakoupíme buď v Jižní Americe anebo si je dovezeme rovnou z České republiky. Pro nás je to nejefektivnější způsob a pro celou řadu z nás je možnost uvařit i určitou formou relaxace,“ uvedl vedoucí expedice.
Sedmáci se také dotazovali, jaké druhy zvířat vědci v Antarktidě zkoumají. „Výzkum je zaměřený především na tučňáky a tuleně, u kterých zjišťujeme, jaké v nich žijí mikroorganismy. V minulých letech kolegové zkoumali i hnízdění některých druhů ptáků, případně druhové složení ryb,“ přiblížil výzkum Filip Hrbáček.
Na dotaz, zda by se dalo žít na Antarktidě dlouhodobě, vědec uvedl, že v současnosti tam je řada celoročních stanic, kde jejich posádka zůstává 12 až 14 měsíců a výjimečně i dva roky. „Nicméně na Antarktidě nikdo nezůstává souvisle po delší dobu a v současné době ani nejsou žádné plány, aby tomu tak bylo,“ vysvětlil odborný asistent z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU.
K další otázce zkoumání přírodních podmínek na Antarktidě napsal, že klima, změny ledovců nebo permafrostu patří mezi hlavní vědecké disciplíny, kterým se vědci z MU na polární stanici věnují.
„Myšlenka k založení stanice vznikla na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity, takže ke studiu přírodních podmínek byl od samého začátku jasně daný vztah. Obecně pak platí to, že abychom byli schopni zkoumat jakékoliv procesy i třeba ve smyslu změn vegetace, tak musíme znát, jaké přírodní podmínky jsou pro dané prostředí typické,“ dodal Hrbáček.