Petr Fiala a Eduard Heger ve Scale debatovali jak o aktuálních vztazích obou republik, tak o budoucnosti obou zemí v kritických časech. Tomuto tématu se na Fakultě sociálních studií věnuje politolog Lubomír Kopeček, který pro Magazín M popsal, v čem spočívá vzájemná blízkost obou států a kdy nastal největší posun ve vztazích těchto zemí.
Jaké jsou podle Vás aktuální vztahy České republiky a Slovenska, o nichž tento týden debatovali v Brně premiéři obou zemí?
Čeští i slovenští politici bez rozdílu stranické příslušnosti léta hovoří „o nadstandardních vztazích“ mezi oběma zeměmi. Je zajímavé, že nikdo nezkusil přesněji vymezit, co ta nadstandardnost vlastně znamená. Faktem ale je, že díky společnému soužití v jednom státě po většinu 20. století a také jazykové blízkosti přirozeně existují vzájemné bohaté ekonomické, rodinné, kulturní a samozřejmě i politické kontakty. Ta schůzka v Brně ukazuje, že vládní politici obou zemí mají stále zájem udržovat myšlenku těsných vztahů a z toho plynoucích možností spolupráce.
V čem vidíte největší posun ve vztazích obou zemí od rozdělení Československa?
Klidné a rychlé rozdělení Československa v roce 1992 byl malý zázrak. Rozpady jiných federací, jako byly Sovětský svaz a Jugoslávie, jež se rozdělily zhruba ve stejné době, poznamenaly ozbrojené konflikty a často dodnes trvající nevraživosti. Je pravda, že po roce 1993 vztahy mezi Českem a Slovenskem na několik let zatížily spory související s některými nedořešenými hlavně majetkovými záležitostmi. Přidala se k tomu i mezinárodní izolace Slovenska, kterou způsobil hybridní politický režim nastolený Vladimírem Mečiarem a fungující do roku 1998. Po tom roce nastal posun a Česko tehdy dost pomohlo Slovensku při prolamování izolace. Současný stav odráží vcelku kontinuitní realitu posledních dvou desetiletí, i když i během nich se odehrály menší změny a výkyvy.
V novoročním projevu letos premiér Petr Fiala uvedl: „Tento rok bude pravděpodobně jeden z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky." Jako tři hlavní nebezpečí přitom označil ceny energií, inflaci a covid – v únoru se k této prognóze navíc přidal vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Jak důležitá je podle Vás v tomto nelehkém roce, při řešení krize, spolupráce České republiky a Slovenska?
Byl bych opatrný s prognózami. Slovensko samozřejmě může být v rámci blížícího se českého předsednictví EU užitečný spojenec při prosazování některých témat a priorit. Na druhou stranu je dobré nezapomínat na dlouhodobé ostré spory ve slovenské vládní koalici, které klidně můžou skončit jejím kolapsem. Pokud by to znamenalo předčasné volby a vítězství prorusky orientovaného Směru Roberta Fica, který ještě nedávno vedl průzkumy preferencí, je těžko představitelné, že by s ním stávající česká vláda například u řešení energetické krize našla shodu.
