Nebýt koronavirové pandemie, uskutečnila by se tato akce nejspíš už dřív. Ani nucený odklad ani dusno počínajícího léta však neodradily víc než stovku zájemců, aby v páteční podvečer do posledního místa zaplnili refektář Mendelova muzea na semináři Sounds of Science.
Na akci, která měla být původně organizovaná v Praze, dorazilo trio vědců, kteří se nesmazatelně zapsali do historie svých oborů. Jean-Marie Lehn a Jean Tirole za svou práci získali Nobelovu cenu, Thomas Ebbesen pak Kavliho cenu, udělovanou za vynikající vědeckou činnost v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd.
Po úvodním slovu prorektorky Šárky Pospíšilové a zástupkyně Francouzského velvyslanectví přivítal moderátor Daniel Stach nejprve Jean-Marie Lehna. Držitel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 a několika národních řádů nezapřel lásku k hudbě ani smysl pro zodpovědnost a svou prezentaci vyzdvihující kreativní sílu chemie proložil v souladu s názvem akce a místem konání řadou muzikálních metafor a odkazů na brněnského mistra Leoše Janáčka. Jak si posteskl, v Brně byl už poněkolikáté, na žádnou z Janáčkových oper se mu zde ale ještě zajít nepoštěstilo.
Jestliže Lehnova přednáška poukázala na vztahy mezi chemií, fyzikou a biologií (a hudbou), další přednášející Jean Tirole propojil ekonomii se společenskými vědami. Držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2014 nejprve nadnesl otázku obecného blaha, jemuž věnoval jednu ze svých posledních knih, aby ji následně dal do souvislostí s pojmy jako meritokracie či sociální spravedlnost. „Společenské vědy a matematika mě bavily už na střední škole. K ekonomii jsem se dostal až později, na vysoké škole, a zaujala mě, protože v sobě spojovala matematickou důslednost a lidský prvek,“ přiblížil svůj vztah k oboru jeden z nejvlivnějších ekonomů dneška.
O tom, jak mohou být cesty špičkových vědců nevyzpytatelné, nakonec pohovořil Thomas Ebbesen, francouzsko-norský „fyzikální chemik, který nenáviděl chemii,“ jak o sobě prohlásil. Jako první na světě pozoroval průchod světla otvory mnohem menšími, než je vlnová délka světla, a později prokázal, že určité vlastnosti materiálů, jako například jejich chemickou reaktivitu, lze měnit propojením jejich energetického prostředí s vakuovými poli.
Ebbesenova Alchymie vakua, jak svou přednášku pojmenoval, nabídla i několik praktických postřehů a příležitostí k úsměvům, jimiž přítomní nešetřili ani v debatě na závěr Sounds of Science. Protože nehledě na to, jak odborně mohly jednotlivé výstupy místy působit, společné byla celé akci přátelská atmosféra, nadhled a otevřenost. „Je důležité mít přehled. Skutečně dobře nejenom rozumět jednomu oboru, ale vzdělávat se a zajímat se i o jiné. Já osobně z takového přístupu těžím celý život,“ pozradil Ebbesen, který sám prošel hned čtyřmi vědními obory, aby dokázal, co jeho kolegové považovali za nemožné.
Podvečer se „Zvuky vědy“ nebyl poslední příležitostí k setkání s laureáty Nobelovy ceny. Další tři totiž do jihomoravské metropole dorazí ani ne za měsíc na Mendelovu genetickou konferenci, která se uskuteční ve dnech 20.–23. července. Jmenovitě to budou chemici Ada E. Yonath a Thomas Cech a také genetik Paul Nurse.
