V šestiměsíčních předsednictvích se pravidelně střídají všechny členské státy Evropské unie. Česká republika svoje první předsednictví pořádala v první polovině roku 2009, letošní předsednictví ČR bude trvat do 31. prosince. Jaká je vlastně role předsedajícího státu popsal pro Magazín M Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Jaké úkoly přináší České republice předsednictví v Radě Evropské unie, které dnes začíná, a jaký je jeho význam?
Předsednictví Rady EU se ke členskému státu dostává na dobu šest měsíců zhruba jednou za 13 let. Už jen z toho je vidět, že jde o jedinečnou událost. Daný stát během ní řídí všechna jednání Rady EU, což je orgán Evropské unie, v němž se vyjednává mezi členskými státy. Rada EU se zabývá především legislativou EU, a to na několika úrovních – od expertní až po politickou. Předsednictví tak řídí několik tisíc jednání a jeho hlavním úkolem je dojednat mezi státy kompromis. Musí tak sledovat a znát pozice všech států EU a podle jejich vývoje formulovat to, co by vyhovovalo u dané položky všem. Tohle je nejspíše hlavní úkol a smysl předsednictví – aktivně formulovat a dojednávat kompromis. Jakmile se Rada EU dohodne, předsednictví ji navíc reprezentuje při vyjednáváních s Evropským parlamentem, což je další aktér, který schvaluje legislativu EU. Dá se tak říct, že pokud je předsednictví šikovné, pozorné a umí vyjednávat, může toho dost ovlivnit a mnohdy způsobem, který dané zemi vyhovuje. Na druhou stranu – politický systém EU je velmi robustní a bylo by iluzorní si myslet, že sebelepší a sebevýkonnější předsednictví jej může zcela přesměrovat.
Česká republika si pro své druhé předsednictví zvolila motto Evropa jako úkol.
Zvolené motto je určitě lepší a vhodnější, než lehce provokativní motto Evropě to osladíme, které si Česko vybralo v roce 2009. To současné odkazuje na myšlenkové dědictví Václava Havla, což je politik, který je v Evropě bezesporu respektovaný. Zjevně má za cíl naznačit, že Česko nechce dráždit a poučovat, ale chce si budovat reputaci konstruktivního a týmového partnera.
Jak důležité je, pro jakýkoli stát, předsednictví v kontextu evropské politiky?
Důležité je určitě proto, že důrazem na výkon může předsednictví výrazně okysličit státní správu, respektive její část, která se evropským věcem věnuje. Dají se „nasát“ noví a motivovaní lidé, ti už zapojení se zase mohou aktivizovat, protože pro svou práci dostanou nový impuls. Je to také oživení pro politickou scénu, protože ta se během předsednictví evropské agendě věnuje více a nepřímo se tak vzdělává. Kdybych to měl vyjádřit jednoduše, předsednictví má značný „evropeizační“ potenciál, získané know-how a kontakty pak lze, pokud šikovné lidi stát dokáže udržet, rozvíjet také v dalších letech.
V rámci svého předsednictví se Česká republika zaměří na pět prioritních oblastí, jaké hlavní priority byste vyzdvihl Vy?
Priority bych obecně moc nepřeceňoval, okruh těch pěti hlavních témat opravdu neznamená, že předsednictví vrhne veškerou sílu na ně a dosáhne v nich grandiózních úspěchů. Spíš než konkrétní téma bych vyzdvihnul to, že priority jsou konsensuální, v souladu s tím, co EU dnes musí řešit – válka na Ukrajině je hodně podbarvuje – a že jsou něčím, co Česko dlouhodobě akcentuje. Typicky energetická bezpečnost, zájem o východní Evropu či snižování závislosti na státech typu Ruska či Čína.
Jaký přesah bude mít předsednictví na podzim na výuku na Vaší fakultě?
Z odborného hlediska se o předsednictví určitě budeme hodně bavit v kurzech a seminářích, na což se velmi těším. Pokud se totiž dá evropská integrace takto konkretizovat, je to zajímavější a zábavnější jak pro vyučujícího, tak pro studenty.
