Takzvaný Moot court je podle odborníků jednou z nejpřínosnějších studentských aktivit ve světě právnického vzdělání. Většinou jde o simulovaný soudní proces, ve kterém mají soutěžící za úkol nastudovat případ a následně hájit pozici jedné ze zúčastněných stran.
Vše je přitom založeno na skutečných událostech židovských dějin. Studenti postupovali podle skutečných případů, které řešil v 18. století v Praze rabínský soud. „Jedná se už o šestý ročník tohoto Moot Courtu. Primárně jej organizuje Universität Wien, letos jsme měli tu čest hostit tuto významnou akci my,“ říká docent Jaromír Tauchen, vedoucí katedry Dějin státu a práva a také jeden z hlavních organizátorů akce. Právnické fakultě MU se tak podařilo prohloubit kvalitní mezinárodní spolupráci.
Jednotlivé univerzity v tomto případě nesoutěží proti sobě. Zástupci každé z nich tvoří čtyřčlenný, namixovaný tým. Letošního klání se zúčastnili studenti Universität Wien, Hebrew Univeristy of Jerusalem, Yeshiva University New York a University of Tel Aviv. „Na začátku je pro studenty složité se aklimatizovat, ale nakonec zjistí, že jenom týmovou prací dosáhnou dobrých výsledků,“ vysvětluje doktor Stephan Wendehorst z vídeňské univerzity. Ty nejlepší týmy se propracovaly do finále, které organizátoři zasadili do unikátních prostor brněnského Ústavního soudu.
U podobných turnajů je podle Tauchena složité navázat mezinárodní spolupráci a zapojit do nich české studenty. V každé zemi je totiž praktikován jiný právní systém. Například v Izraeli se postupuje částečně podle tradic anglosaského práva, zatímco český soudní systém je založený spíš na bázi kontinentálního. „Například v USA velmi záleží na vyjadřovacích schopnostech obhájců. Někdo tak může namítnout, že tato soutěž není pro evropské studenty přínosem, ale podle mě je to hravá forma vzdělávání, která je pro studenty lákavější, než třeba psát seminární práci,“ uzavírá Wendehorst.
Studenti Masarykovy univerzity se soutěže zatím nezúčastnili. Klání je totiž specifické – zapotřebí je nejenom několik měsíců příprav a brilantní angličtina, ale především ochota seznámit se se specifiky židovského právního systému. „Když to srovnám s dobou před dvaceti lety, tak dnes umí cizí jazyk někteří naši studenti perfektně. Ne každý se sice zajímá o právní dějiny, ale přesto si myslím, že bychom u nás několik šikovných studentů našli,“ tvrdí docent Tauchen. Letos tak brněnští zástupci sbírali cenné zkušenosti, aby se mohli do projektu zapojit v budoucnu co nejdříve.
