Část žen dnes zastává názor, že porody v nemocnicích jsou umělé a chtějí raději rodit doma. Nemáte pocit, že když se teď snažíte vytvořit nové porodnické pracoviště, budujete něco, o co ženy nemají zájem?
Může to tak vypadat, ale je to z toho důvodu, že druhé straně, zastánkyním domácích porodů, se dává v médiích neúměrně velký prostor. Přitom se jedná jen o nepatrnou část populace, která má pro většinu lidí naprosto extrémní názory. Je jich tak málo, že téměř nemá cenu o tom mluvit, ale jde o zajímavé téma, a proto se o něm píše. Dokonce si myslím, že by se o tom raději nemělo už mluvit. Ženy, které trvají na tom, že porodí doma, ty nepřesvědčíme. Ale nedej bože, aby si některá řekla, že v nemocnici už rodila, a tak to raději zkusí doma. To je to nejhorší, co se může stát.
Co vám nejvíce vadí?
Porody v domácnosti jsou neskutečné extrémy a mezi všemi rozumnými lidmi je třeba je zcela jednoznačně odsoudit jako krok zpátky. Jedná se o neuvěřitelně rizikovou záležitost, která může skončit poškozením nebo smrtí plodu či vážnými zdravotními důsledky pro ženu či její smrtí. To, že u nás v současnosti nejsou porody v domácnosti vůbec rozšířené, je spíš známka vysoké úrovně naší společnosti než toho, že pokulháváme za Západem. Na tuto možnost není nastaveno ani vzdělání porodních asistentek. V naší nemocnici pracuje asi 35 porodních asistentek, které ročně odvedou přes šest tisíc porodů, takže mají neuvěřitelnou erudici. Asistentky, které nabízejí porody doma, však nemají téměř žádné zkušenosti s porody v domácnosti. Na Brněnsku pracuje jedna a ta ročně odvede řádově pět porodů. Pro mě jsou to kaskadérky, které vůbec nemyslí na to, co se může stát.
Vůbec. Nikdo neví, jak se pak dětem daří nebo jak byly po narození ošetřeny. Nikdo to nesleduje, v takovém případě neexistuje systém kontroly a porodní asistentka nemá žádného nadřízeného. Oproti tomu nemocniční porodnictví má propracovaný systém auditů a několikanásobný systém kontroly.
Co děláte v případě, že se nastávající matce do nemocnice přesto nechce, protože z ní má strach?
Naše pracoviště má tradici v alternativních přístupech. Vždycky jsme ho chtěli otevřít lidem, umožnit přístup rodinným příslušníkům a rodičkám, aby si vybraly polohu a systém během první doby porodní. To, co jim vyhovuje, a přitom zachovat vysokou úroveň péče. Ženy už dnes ani nepřijdou do styku s ostatními rodičkami. Využíváme porodní boxy, takže jsou oddělené a ani nepoznají, že rodí ve velké nemocnici. Ale stále přitom mají k dispozici velký operační sál, pokud by přišly komplikace. Proto nemusí mít strach z cizího prostředí a toho, co je čeká, což je hlavní důvod, proč chtějí rodit doma.
A co když je nepřesvědčí ani to?
Pak jim nabízíme takzvaný ambulantní porod. Říkáme jim, aby k nám alespoň přišly porodit a strávily tady těch nejrizikovějších několik hodin po porodu. Potom můžeme diskutovat, jestli to budou dvě tři čtyři hodiny nebo u nás zůstanou do rána a pak je pustíme i s miminkem domů. To už je pro nás přijatelná varianta. Z našeho pohledu je optimální, aby žena zůstala v nemocnici 48 hodin a dítě 72 hodin.