Na Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách, zkráceně ICRI, se jich sjede z celého světa na čtyři sta padesát, což z ní činí jednu z největších akcí půlročního období, kdy Česká republika předsedá Radě Evropské unie.
Už přes dvacet let – byť první ročníky měly pouze evropský rozměr – se na ICRI pravidelně setkávají provozovatelé výzkumných infrastruktur s jejich uživateli i s těmi, kteří je financují, aby se dělili o zkušenosti, inspirovali se, diskutovali o nejpalčivějších výzvách vědy a výzkumu a v důsledku pomáhali usměrňovat globální vědecko-výzkumné trendy. „Konference je zavedená a prestižní akce a už od prvních chvil příprav je o ni ze strany účastníků znatelný zájem,“ říká hlavní organizátor Ondřej Hradil, z Odboru výzkumu rektorátu Masarykovy univerzity. A poukazuje tak na skutečnost, že po posledním ročníku, který byl kvůli koronavirové pandemii odložen, aby jej nakonec jeho kanadští pořadatelé uspořádali pouze ve virtuálním prostředí, se budou moct letos pozvaní delegáti konečně zase sejít osobně. „Z hlediska interakcí a navázání kontaktů, které mohou v budoucnu přerůst do strategických partnerství či společných projektů, je to samozřejmě nesmírně důležité.“
A pochopitelně i pro prestiž konference jako takové. Do Brna se totiž mezi 19. a 21. říjnem sjedou například ředitelka Evropské laboratoře molekulární biologie Edith Heard, přední africká klimatoložka Mary-Jane Bopape zařazená v loňském roce magazínem New African do stovky nejvlivnějších osobností černého kontinentu, či Australan Hugh Possingham, jeden z autorů softwaru Marxan, celosvětové využívaného pro plánování ochrany životního prostředí, včetně Velkého bariérového útesu. „Témata konference jsou daná, zaměřená na takzvané velké společenské výzvy, od pandemie infekčních chorob, přes změnu klimatu a ochranu životního prostředí až po digitalizaci společnosti, sjedou se na ni však zástupci ze všech oborů,“ říká Hradil. Astronomové, biologové, chemici, fyzici, sociální vědci nebo „ajťáci“ a datoví vědci. Ti všichni se podělí o zkušenosti z perspektivy vlastní expertízy a také regionu. „Jsem rád, že se nám nejen v případě řečníků podařilo sezvat reprezentaci, která je pestrá a vyvážená nejen svým profesním zaměřením, ale také geograficky a koneckonců i genderově.“
Jak výzkumné infrastruktury přispěly ke krocení pandemie COVIDU-19 a jak mohou získané poznatky zužitkovat v případě potenciální medicínské krize v budoucnu? Jak mohou výzkumné infrastruktury pozitivně přispět k proměně svého bezprostředního okolí či rovnou celého regionu? A jak vůbec benefity, které přinášejí, co nejlépe komunikovat? To je jen úzký výsek specifických témat, jimž se bude bezmála stovka sezvaných řečníků během konference věnovat a prezentovat je na případových studiích a konkrétních příkladech dobré praxe. Do společné diskuze se přitom může zapojit každý. Veškerá symposia budou v reálném čase streamována a řečníci budou přístupní dotazům. Stačí se pouze zaregistrovat přes webové stránky www.icri2022.cz. Stejným způsobem se lze registrovat také na některou z téměř čtyřicítky doprovodných akcí, tzv. Side a Satellite eventů. Ty mají podobu menších konferencí, symposií či návštěv výzkumných infrastruktur, z nichž většiny se lze účastnit ať už osobně či na dálku.
Kompletní program konference ICRI 2022 najdete zde.
