Uplynulý týden patřil v Brně vědě a výzkumným infrastrukturám. Akci, která se koná zpravidla každé dva roky v některé ze světových metropolí a jsou na ní diskutovány nejpalčivější výzvy a nejžhavější trendy vědy a výzkumu, hostila Masarykova univerzita.
Špičky světové vědy z pěti kontinentů, včetně zástupců z oblasti byznysu, řešily na prestižní globální vědecké konferenci ICRI 2022 aktuální témata ve světě vědy. Třeba dopady energetické krize na vědecká zařízení v různých částech světa, nebo zapojení vědců do řešení velkých společenských témat, jako jsou pandemie, ochrana životního prostředí a globální oteplování či digitalizace.
Výzkumné infrastruktury aspirují na to být oficiální součástí kritické infrastruktury států Evropské unie. Jejich přínos se ukázal během nedávné koronavirové pandemie, kdy také mnohá brněnská výzkumná pracoviště významně přispěla k pochopení nového viru. O připravenosti na budoucí mimořádné situace na konferenci hovořil mezi jinými Pierre Delsaux, ředitel nově vzniklého evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví. Skrz tento úřad bude Evropa na další potenciální hrozby reagovat rychleji a efektivněji než v případě onemocnění covid-19.
Podporu tématu a příslib, že výzkum a výzkumné infrastruktury zůstanou jednou z priorit české vlády, přijeli do Brna vyjádřit také zástupci vlády ČR. . Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš, pod jehož resort agenda výzkumu spadá, vyzdvihl výzkumné infrastruktury jako nástroj diplomacie a mezinárodní spolupráce. Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj hovořil na konferenci o nezbytnosti propojení dat napříč vědními obory.
Experti však na konferenci řešili další aktuální témata, včetně toho, jakou roli hrají věda a výzkumné infrastruktury ve světě, který čelí globálním výzvám. Některé z výstupů se tak dotkly i současné energetické krize, přičemž v závěru konference byla slavnostně uvedena i jedna z mladších výzkumných infrastruktur EU-SOLARIS zaměřující se na rozvoj solárně-termálních technologií.
V mnoha ze zhruba stovky řečnických příspěvků také zaznělo, že současná věda je obor, který nezná hranice a zcela zásadní je princip sdílení, který ztělesňují právě výzkumné infrastruktury.
Na závěr konference byla přijata Brněnská deklarace o výzkumných infrastrukturách, podpořená Evropskou komisí i členskými státy, zvýrazňující jejich celospolečenský význam, a podporující rozvoj globálního ekosystému výzkumných infrastruktur.
„Přivést konferenci do Brna pomohlo české předsednictví v Radě Evropské unie, které naší zemi dodává větší váhu na mezinárodní scéně, a také reputace jihomoravského regionu v oblasti vědy a výzkumu,“ uvedl Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity a jako hlavní organizátor konference dodal: „Česko má v oblasti výzkumných infrastruktur velmi dobrou reputaci. Jsme dáváni za příklad ostatním zemím. I to sehrálo svou roli.“
Protože jednou ze zásad letošního ročníku ICRI byla otevřenost a konference tak vůbec poprvé ve své historii nabídla nejen program pro odborníky, ale také pestrý program pro nejširší veřejnost. Při něm se mohli lidé osobně potkat s některými z předních světových vědců a netradičně, v neformálním prostředí, poznat jejich práci. Program se uskutečnil například ve VIDA! science centru, Mendelově muzeu MU, v Hvězdárně a planetáriu Brno, podniku 4pokoje nebo ve Vile Tugendhat.
