Cenu za nejvstřícnější přístup ke studentům se zdravotním postižením získala Masarykova univerzita v soutěži, kterou vyhlásil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Soutěž nazvaná Škola bez bariér 2009 se konala v rámci osvětové kampaně Kroky k integraci a Masarykova univerzita se v ní umístila jako nejlepší. „Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové dlouhodobě podporuje studium mladých lidí se zdravotním handicapem a usiluje o jejich rovný přístup ke vzdělání,“ řekla ředitelka nadace Milena Černá. „Proto realizujeme osvětovou kampaň Kroky k integraci, která slouží k otevření celospolečenské debaty o přístupu českých škol k handicapovaným studentům a propaguje příklady dobré praxe,“ vysvětlila smysl udělení cen Černá.
Výbor dobré vůle ocenil činnost Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás, které bylo na Masarykově univerzitě založeno v roce 2000 a od té doby zajišťuje praktický servis studentům s postižením.
V akademickém roce 2008/2009 pomáhalo středisko bezmála třem stovkám studentů se zrakovým, sluchovým, pohybovým nebo jiným postižením a jejich učitelům.
Teiresiás handicapované studenty provází od přijímacích zkoušek až k promoci. Nabízí jim například jejich postižení speciálně přizpůsobené přijímací testy, vydává elektronické a hmatové publikace, které pak ukládá ve vlastní knihovně, provozuje tlumočnický servis do znakového jazyka a provádí osobní asistenci. Foto: Archiv Teiresiás.
„Ocenění Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové chápe Masarykova univerzita jako cennou odměnu za úsilí, které stovky studentů s těžkým zdravotním postižením vynakládají na cestě za vzděláním, a jako výzvu ke spolupráci s těmi, jimž se dostane ocenění v příštích ročnících soutěže Škola bez bariér,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity Antonín Slaný, který cenu v poslanecké sněmovně v září přebíral.
Na Masarykově univerzitě v současné době studuje většina české vysokoškolské populace s postižením a počet studentů se smyslovým postižením výrazně převyšuje evropský statistický průměr. Zajištění studijních podmínek pro většinu postižených v České republice, kteří mají předpoklady pro studium na vysoké škole, však s sebou přináší zvýšené náklady. „Až doposud jsme peníze na úhradu nákladů spojených s adaptací studia pro osoby s postižením získávali převážně z jednoletých rozvojových programů a dvou- nebo tříletých evropských projektů, dlouhodobě je ale takový postup nesystémový a neudržitelný,“ řekl ředitel střediska Teiresiás Petr Peňáz. „Nejedná se totiž o rozvoj školy nebo inovaci studijních materiálů, ale o standardní pedagogický, komunikační a technologický servis, který škola poskytuje studentům vzhledem k tomu, jaké jsou přirozené a statisticky známé vlastnosti této cílové skupiny,“ dodal ředitel střediska.
