Jak hodnotíte předvolební prezidentskou kampaň a lze ji rozdělit na dvě fáze - před prvním kolem prezidentských voleb a kolem druhým?
Kampaně před prvním a před druhým kolem jsou dvě naprosto odlišné disciplíny. Vidět jsme to mohli i u těchto voleb. Zatímco před prvním kolem byly kampaně založeny zejména na snaze kandidátů přesvědčit, že oni jsou těmi nejlepšími adepty na prezidentskou funkci, před druhým kolem byla kampaň mnohem emotivnější, negativnější a více polarizující. Což je obecný charakter dvoukolového volebního systému, který k tomu svojí logikou svádí. Co však letos bylo nečekané a nové, byla míra této negativity. Nečestně a za hranicemi etiky vedenou kampaň však měl pouze jeden z kandidátů, Andrej Babiš, a to do té míry, že se to obrátilo proti němu. Ani část voličů ANO nebyla spokojena s vyvoláváním strachu a lžemi, kterými Andrej Babiš a jeho kampaň společnost strašili, a proto se nakonec rozhodla volit Petra Pavla.
Co podle Vás nejvíce ovlivnilo jak konečný výsledek voleb, tak to, že do druhého kola postoupili právě Andrej Babiš a Petr Pavel?
Za výsledkem voleb vidím tři zásadní faktory: většinové odmítání Andreje Babiše jakožto možného prezidenta, jeho nečestnou, neetickou a dezinformacemi protkanou kampaň a skutečnost, že Petr Pavel ztělesňoval přesný opak svého protikandidáta. Zatímco Babiš, který se označoval za diplomata, způsobil celou řadu diplomatických faux pas jen během dvou týdnů kampaně před druhým kolem, Pavel naopak působil jako přímé ztělesnění řádu a klidu, která provázela jeho kampaň. Byl tak uvěřitelný a autentický.
V čem se tyto prezidentské volby lišily od těch minulých?
Obrovským zájmem voličů – takto vysokou účast jsme neměli v žádných volbách od tzv. opoziční smlouvy. To vnímám jako velmi dobré znamení, byť to bylo do značné míry zapříčiněno zjitřenými emocemi ve společnosti během kampaně. A míra emotivního apelu je druhé specifikum těchto voleb. Nejedná se o nic nového, když si vzpomeneme na volby před pěti nebo deseti lety, tak druhé kolo volby také provázely nečestné kampaně zejména ze strany (podporovatelů) Miloše Zemana. Letos se ale k těmto nekalým praktikám snížil samotný kandidát a jeho kampaň otevřeně.
Jaké další směřování si občané České republiky svou volbou podle Vás určili?
V první řadě výsledek prezidentských voleb znamená, že snad budeme mít prezidenta, který respektuje svoji roli a pozici v rámci politického systému České republiky. Když budeme vycházet z dlouhodobého působení Petra Pavla i jeho vystupování v rámci kampaně, můžeme očekávat slušné vystupování bez vulgarit, zcivilnění úřadu i užší kontakt s občany Česka. Možná to zní neurčitě, ale uvědomme si, že prezident ČR není hlavním aktérem exekutivní politiky a neměl by se tedy snažit o výraznou proměnu politiky České republiky. Už pouhá skutečnost, že toto bude prezident respektovat, je pozitivní zprávou.
Letos v lednu uplynulo 30 let od rozdělení Československa. Jak vnímáte gesto slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která přijela osobně poblahopřát Petru Pavlovi, směrem ke vztahům obou zemí?
Návštěva prezidentky Čaputové ve volebním štábu Pavla byla pěkným gestem. Vztah mezi Českou republikou a Slovenskem je specifický, přeci jen nás pojí společná minulost, blízká kultura i jazyk. Na oficiální diplomatické úrovni jsme měli blízký vztah se Slovenskem i dříve, ale odlišnosti a možná až osobní antipatie mezi Zuzanou Čaputovou a Milošem Zemanem byly patrné. Lidské porozumění a blízkost prezidentů může pomoci ještě užší spolupráci zejména na poli mezinárodní politiky. A to je jen dobře.
