Příchod desetitisíců ukrajinských žáků znamenal pro české školství velkou výzvu, stát proto řešil zejména legislativní problémy a přijímal nutná krizová opatření. „Centrální metodická podpora byla pro školy mnohdy nepřehledná a málo konkrétní. K adaptaci nově příchozích ukrajinských žáků tak školy přistupovaly různě,“ vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová, která vede také výzkumnou skupinu zaměřenou na vzdělávání. Zatímco některé školy měly hned své adaptační skupiny, upravovaly své vzdělávací obsahy, vytvářely individualizované rozvrhy pro žáky, prováděly diagnostiku a měly pro ukrajinské děti psychologickou podporu, na jiných školách takto rozvinuté adaptační mechanismy nebyly.
„Z prvních výsledků našeho šetření vyplývá, že čím méně problémů ohledně začleňování ukrajinských žáků škola identifikuje, tím méně adaptačních mechanismů pak vyvíjí. Také platí, že co je na jedné škole přáním, jako například přítomnost ukrajinských asistentů, je na jiné realitou,“ uvedla Šeďová, podle které by se školy nyní měly zaměřit na adaptaci ukrajinských žáků na český způsob výuky a hodnocení tak, aby tito žáci mohli uspět v našem vzdělávacím systému.
Podle dalšího z výzkumníků SYRI Petra Hlaďa se školy soustředily především na sociální adaptaci ukrajinských žáků, tedy na vytváření pozitivních sociálních vztahů uvnitř tříd, kam jsou ukrajinští žáci zapojeni. „Ředitelé vidí sociální adaptaci jako prvořadou a domnívají se, že probíhá hladce. Do určité míry však mají nasazené růžové brýle,“ říká Hlaďo. „Naše data ukázala, že ve třídách, kde je přítomno více ukrajinských žáků, mají tendenci vytvářet především vazby mezi sebou navzájem a od českých žáků si drží odstup.“
Celkově se ale ukrajinské děti v českých školách cítí dobře. České vyučující ukrajinští žáci i jejich rodiče vnímají jako přátelské a podporující, české spolužáky zase jako veselejší. „Žáci překvapivě uvádějí, že je pro ně česká škola lehčí než ukrajinská. To si vysvětlujeme tak, že vyučující v první fázi kladli na ukrajinské žáky zřetelně nižší vzdělávací nároky právě proto, aby podpořili jejich sociální adaptaci,“ uvedla Šeďová, podle které by se školy nyní měly na akademickou adaptaci, která je v mnoha ohledech problematická.
Sběr dat probíhal od podzimu loňského roku a měl podobu hloubkových případových studií na vzorku škol s vysokými počty ukrajinských uprchlíků. Jeho součástí byly rozhovory s řediteli, učiteli, žáky a jejich rodiči, stejně jako pozorování ve výuce. Národní institut SYRI bude nyní zpracovávat detailní analýzu dat, kterou poskytne MŠMT včetně doporučení.
S dílčími výstupy výzkumu již byli zástupci ministerstva seznámeni. „Děkujeme týmu paní profesorky Šeďové za realizaci tohoto výzkumu, jehož výstupy jsou pro nás dalším důležitým podkladem pro formulování střednědobých a dlouhodobých centrálních opatření legislativního, finančního a metodicky podpůrného charakteru tak, aby se i ukrajinské děti mohly na území České republiky nejenom cítit vítané a v bezpečí, ale aby také mohly co nejlépe rozvíjet svůj vzdělávací potenciál,“ uvedla vrchní ředitelka sekce ekonomické a legislativní na ministerstvu školství Pavla Katzová.
V českých mateřských, základních a středních školách se k 30. září 2022 vzdělávalo celkem 50 285 dětí a žáků ukrajinských uprchlíků. Nejvíc, a to 39 478 dětí z Ukrajiny, registrovaly základní školy. V mateřských školách bylo zapsáno 6 904 ukrajinských dětí a ve středních školách 3 457.