Své vystoupení zahájil kritikou současné ruské agrese a oceněním včasné pomoci, kterou evropské státy poskytly napadené Ukrajině. Západní solidarita podle něj Vladimira Putina zaskočila, stejně jako kvalita ukrajinské vojenské obrany. „Ukrajina je část demokratické Evropy a je jí třeba i nadále pomáhat. Nesmíme však zapomenout ani na Rusko. Musíme neustále pokračovat v pokusech Rusko osvobodit od Putinových imperialistických myšlenek,“ uvedl Andrej Zubov, hostující profesor MU. Podle něj současný moskevský režim Rusko myšlenkově vrací do 18. nebo 19. století, kdy ve společnosti nepůsobilo tolik intelektuálů. Právě oni ruské společnosti otevírají oči a upozorňují na silnou státní propagandu, řekl historik, který z Ruska odešel kvůli hrozícímu pronásledování.
Právě díky intelektuálům také Andrej Zubov věří v brzkou proměnu Ruska v demokratický stát. „V každé zemi nejprve musel zaznít silný hlas intelektuála, který povzbuzoval lidi ke změně. V Československu to byl Václav Havel, v Polsku Tadeusz Mazowiecki, v Itálii zase Alcide De Gasperi. Bez nich by k demokratizaci jmenovaných států nikdy nedošlo. V Rusku takovéto hlasy pomalu začínají zaznívat, proto neztrácím naději,“ prohlásil na Masarykových dnech v Brně.
A jak by po Putinovu konci měla podle Andreje Zubova demokratizace Ruska probíhat? Nejprve by byla nutná organizace systému, který by měl zajistit občanské svobody a rovnoprávnost pro všechny. „Těžší však bude obnovit lidskou duši a osvobodit ji od putinovského režimu, a to se bez intelektuálů neobejde. Už jsme začali dělat kroky tímto směrem a nepřestaneme do té doby, než se Rusko stane demokratickým státem, stejně jako například Německo,“ řekl Andrej Zubov.
Diplomat a politický geograf Jaroslav Kurfürst byl ve svém vystoupení k možnosti demokratizace Ruska o něco skeptičtější. „Demokracie v Rusku je podle mého názoru možná, ale rozhodně během delšího časového období. V Rusku není žádná tradice pro demokracii, na které by společnost mohla stavět svoji demokratickou budoucnost,“ vysvětlil a k válce dodal: „Většina ruské populace považovala a stále považuje Ukrajinu za blízkou část Ruska. Dvě třetiny Rusů proto válku podporují a chtějí, aby se Ukrajina k Rusku připojila.“ K ukončení války tak podle Jaroslava Kurfürsta mohou přispět hlavně neustálé sankce proti Rusku. „To, co teď můžeme a musíme udělat, je podporovat nezávislá média a intelektuály v Rusku. Tyto hlasy jsou pro demokratizaci země důležité, ale jsou potlačované,“ uvedl Jaroslav Kurfürst a jako příklad uvedl právě Andreje Zubova.
Petra Kuchyňková z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU poukázala na válku mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008. „Už zde Rusko ukázalo, jak se hodlá chovat ke svým sousedům. To samé se teď opakuje s Ukrajinou. Putin však neohrozil pouze ji a další evropské země, ale především své vlastní lidi,“ sdělila Petra Kuchyňková.
Na závěr Masarykových dnů se konal křest knihy Zdeňka Kříže, politologa z fakulty sociálních studií, s názvem Cesta z Ruska a podtitulem Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky. V osmi kapitolách se věnuje historickým souvislostem rusko-ukrajinského konfliktu, dosavadnímu průběhu války a důsledkům ruské invaze. Dění zasazuje do širšího kontextu po rozpadu Sovětského svazu, anexe Krymu a rozpoutáním války v Donbasu v letech 2014-2015. Autor také nabízí možné scénáře pokračování konfliktu.
„Snažil jsem napsat knihu, která bude čtivá. Pojednává o problému, který je v centru zájmu aktuální společenské debaty,“ uvedl Zdeněk Kříž, vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS. Publikaci vydalo univerzitní nakladatelství Munipress, jehož ředitelka Alena Mizerová vyjádřila naději, že za rok bude moci uvést novou knihu s tematikou spravedlivého míru na Ukrajině.
