Na třetím ročníku akce, který se uskutečnil 27. dubna ve Scale, vystoupilo osm řečníků z oblastí psychologie, ekonomiky, práva, bezpečnosti, ale i kosmologie.
Program zahájil kapitán Aleš Svoboda, stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů ESA. Ve své přednášce objasnil, proč se létá do vesmíru. Prvním důvodem je rozhodně objevování nových míst a destinací. Další spočívá ve financích, neboť každé 1 euro, které se do průzkumu investuje, v širší ekonomice generuje další 3 eura. Do vesmíru se létá také kvůli globální spolupráci na vesmírných projektech, pro inspiraci mladým lidem nebo kvůli výzkumu. Mnoho technologií, které byly primárně vyrobeny pro mezinárodní kosmickou stanici ISS, se dnes využívají i na Zemi. Uplatnění našly především v medicíně nebo v oblasti materiálového inženýrství.
„Před několika lety, když jsem se připravoval na výběrové řízení pro Evropskou kosmickou agenturu, jsem zjistil, že na ISS probíhá výzkum proteinových krystalů. Díky stavu beztíže lze na ISS pěstovat téměř dokonalé krystaly bílkovin. A právě tento výzkum umožnil vynalézt molekulu, která funguje jako inhibitor proteinu, který způsobuje Beckerovu svalovou dystrofii. Jedná se o vrozené onemocnění, postihující nejprve nohy, pánevní svalstvo a později se rozšiřující na horní končetiny, krk a dýchací svaly. Kolem třináctého roku je člověk s tímto onemocněním upoután na invalidní vozík a smrt nastává kolem dvacátého až třicátého roku života v důsledku srdeční nebo dechové nedostatečnosti. A molekula, která byla díky výzkumu na ISS vynalezena, je nyní kandidátem na léčbu tohoto onemocnění,“ uvedl Aleš Svoboda příklad výzkumu, který se ve vesmíru provádí.
Následovala přednáška psychoterapeutky Barbory Šoulákové, která na příkladu pacientky Lenky ukázala, jak psychedelika pomáhají při léčbě depresí, úzkostí, fóbií i poruch příjmů potravy. „Lenka dlouho docházela na obyčejné dobře vedené psychoterapie, ale pořád se nemohla zbavit pocitu, že svou ohyzdností kazí ostatním lidem den. Nechodila proto skoro ven a často pomýšlela na sebevraždu. Po užití ketaminu vnímala své tělo jako malou rostlinu, která je i navzdory své velikosti pro ekosystém velice důležitá. Teď už je jí lépe a chodí například do přírody,“ popsala příběh své vyléčené pacientky Barbora Šouláková.
Patolog Dominik Hraboš pak objasnil, co vůbec jeho profese obnáší a proč si ho lidé často pletou se soudním lékařem. Ten většinu času provádí pitvy kvůli zjišťování příčin náhlých a neočekávaných úmrtí. Naopak patolog ročně provede asi jen tři pitvy, a to kvůli ověření lékařova posudku o smrti pacienta. „Nejvíce se zabývám cytologickým nebo bioptickým vyšetřením, kdy s lékařem odebraného materiálu zjišťuji, co se děje v pacientově tkáni,“ naznačil Dominik Hraboš. Po úmrtí pacientky například samostatně zkoumá prso, ve kterém byl nádor. Může ale pracovat i s částí vyřízlého nádoru po operaci a určit, jestli byl maligní nebo beligní a zda ho lékař odebral opravdu celý, nebo jestli pacientka bude muset zákrok podstoupit ještě jednou.
Téma proč a jak investovat otevřela po krátké přestávce absolventka Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Anna Píchová. Uvedla i několik rad, jak s investováním začít. Jako klíčové zdůraznila nastavení investičního plánu, kdy se každý musí rozhodnout, kolik peněz si může dovolit investovat. Jejím druhým doporučením bylo nastavení reálných očekávání. Nikdo totiž nezbohatne za měsíc. V neposlední řadě zmínila i strategii – jakou částku chceme investovat, na jaké platformě, jak často a v jaké měně. Pak už stačí začít plán realizovat a trpělivě dodržovat. „Není lepší doba a lepší přístup k investicím než teď. Nečekejte a alespoň to zkuste,“ motivovala na závěr možné budoucí investory Anna Píchová.
O životě s impulzivní poruchou seznámila posluchače Jana Vítová, u níž se onemocnění projevilo při přechodu na druhý stupeň gymnázia. Spustilo ho hlavně stres a tlak na výkon, ale naplno se nemoc rozjela při covidu. „V tu chvíli okolo mě nebyli přátelé. Zůstala jsem jen já, moje hlava a myšlenky v ní. Začala jsem trpět depresemi, úzkostmi a silnou emoční nestabilitou. Když jsme začala slyšet neexistující hlasy, byla to pro mě poslední kapka a vyhledala odbornou pomoc,“ popsala začátek svého příběhu Anna Vítová, která nyní díky včasné pomoci a vhodné léčbě žije plnohodnotný život.
Druhý blok přednášek uzavřel Josef Kraus, vedoucí studijního programu Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií MU. Ve svém projevu o roli náboženství v ozbrojených konfliktech 21. století vysvětlil, že většina konfliktů, které bývají popisovány jako náboženské, má řadu dalších příčin. Prvotním impulzem k násilí totiž často bývají společenské a politické problémy, vzbuzující nespravedlnost a hněv. „Náboženství ve válkách funguje jako katalyzátor násilí, protože za Boha se umírá snadněji. Náboženské cítění je například využíváno vůdci k zajištění podpory v konfliktech. Raději umřu pro vůdce, jehož názory moc nesdílím, protože vyznává stejného Boha, než pro vůdce opačného náboženství,“ osvětlil Josef Kraus.
V závěru vystoupili ještě dva řečníci. Prvním z nich byl Jakub Klodwig, právník se specializací na právo IT a doktorand Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity. Jeho příspěvek na téma Kyber/soukromí v 21. století se zabýval technologickým vývojem v 21. století, tempem, jakým si elektroniku pouštíme k tělu, a riziky, které pro nás tento trend z pohledu práva na ochranu soukromí přestavuje. Jako poslední na TEDxMU hovořil Milan Formánek, který učí a konzultuje moderní marketing pro 500+ organizací od neziskovek přes rodinné podniky po největší korporace. Jeho cílem je zvyšovat efektivitu, etiku a estetiku komunikace u českých firem.
