Celkem pětkrát navštívil nový britský král Karel III. Česko nebo bývalé Československo. Poprvé sem zavítal už dva roky po pádu komunismu a vždy se zajímal o ekologii. Jeho pozornost ale upoutaly také technologické inovace a věda. I proto se opakovaně vracel do Brna a zavítal i na Masarykovu univerzitu.
„Cestám do jiných zemí a regionů věnoval velmi mnoho času a energie. Budování a rozvíjení silných vzájemných vztahů s jednotlivými státy je pro něj klíčové. Ostatně patří k nejzcestovalejším členům královské rodiny,“ konstatuje Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MU.
Konkrétně Brno navštívil princ Charles třikrát. Poprvé v roce 1991 spolu s tehdejší chotí, princeznou Dianou. Pár přivítalo zaplněné Dominikánské náměstí. Podruhé v roce 2000 položil v Technologickém parku jeden ze základních kamenů a potřetí v roce 2010 navštívil kromě míst v Jihomoravském kraji a Brně také Masarykovu univerzitu. Převzal Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity za svůj zájem o životní prostředí a činnost v charitě. Karel III. se stal jejím jedenáctým laureátem, mezi další patří například bývalá ministryně zahraniční USA Madeleine Albrightová, kníže z Lichtenštejna Hans Adam II. nebo slovenský prezident Andrej Kiska.
Setkání se studenty na MU
V Univerzitním kampusu Bohunice se setkal s vybranou skupinou studentů, s nimiž diskutoval o jejich projektech. Byla mezi nimi i Olga Bohuslavová, která monarchovi představila výzkum MU v Antarktidě a má na jeho návštěvu jen pozitivní vzpomínky. „Musím se opakovat, ale jak jsme z návštěvy byli všichni celkem nervózní, tak zpětně to byla až škoda, protože princ Charles byl opravdu uvolněný a pohodový a hodně mu záleželo na tom, aby setkání bylo co možná nejvíce neformální,“ vzpomíná Olga Bohuslavová, která dnes na MU působí na Ústavu výpočetní techniky jako specialistka mezinárodních vztahů. Na neformálnost setkání studenty připravovala i britská ambasáda, dostali pokyn, aby se oblékli tak, jak běžně chodí do školy. „V souvislosti s tímto doporučením si vybavuji jednoho studenta, který přišel v takových předpotopních pantoflích, že mě to až rozesmálo,“ dodává vědkyně.
Princi Olga Bohuslavová prezentovala výzkum na české antarktické stanici Johanna Gregora Mendela a měla na to přesně tři minuty. „Princ do toho vstupoval, doptával se, bylo to opravdu neformální a příjemné popovídání. Vtipné bylo, když mě osobně dohledával na společné fotografii vědecké expedice, kde jsem měla zimní bundu a čepici, nicméně mě mezi ostatními polárníky poznal.“
Po představení tří výzkumných projektů MU následovala debata s širším publikem studentů, zaměřená na environmentální témata. Podle Bohuslavové byla zajímavá, ale bohužel krátká, a když se rozproudila, tak už musela skončit. Princ se údajně dobře orientoval i v českých národních „enviro“ problémech, například v oblastech těžby uhlí, a sám se aktivně zajímal také o výzkum studentů.
„Vzpomínám na jeho srdečný a pevný stisk a taky na to, jak mi přišlo, že má opravdu velikou ruku. Setkání s ním bylo skutečně jedinečným zážitkem, kterého si velmi vážím,“ uzavírá Bohuslavová.
Korunovace je důležitá i z mezinárodního hlediska
Korunovace britského krále je mimořádným historickým momentem nejen pro Spojené království, ale i z mezinárodního hlediska. „Spojené království je nyní jedinou evropskou monarchií, která tradici korunovačního obřadu udržuje. V sobotu se k Londýnu upíraly zraky úplně celého světa, mířily tam stovky tisíc turistů, některé odhady hovoří až o třech milionech. Korunovace zkrátka připomíná krásnou pohádku, která fascinuje a uchvacuje lidi napříč kontinenty,“ říká Monika Brusenbauch Meislová.
Fakt, že je Karel III. laureátem Velké zlaté medaile Masarykovy univerzity, vnímá Monika Brusenbauch Meislová jako významný z pohledu česko-britských bilaterálních vztahů. „Vztahy mezi Českou republikou a Velkou Británií jsou dlouhodobě pozitivní, stabilní a předvídatelné a momenty tohoto typu je jenom posilují. Zároveň je nutné dodat, že se jednalo o událost značného významu i pro samotného krále. Podíváme-li se totiž na bohatý výčet rozmanitých ocenění, která jakožto princ získal - nejčastěji za přínos v oblasti životního prostředí, ekologického zemědělství, zahradnictví, změny klimatu či architektury - vidíme, že ze stran univerzit jich bylo zhruba pět, což není mnoho,“ upřesňuje odbornice na mezinárodní vztahy a britskou královskou rodinu.
Karel III. nastoupil na trůn po smrti své matky, královny Alžběty II. loni v září, čímž se stal nejstarším novým panovníkem britské historie. V době úmrtí královny mu bylo 73 let. Korunovace se konala v sobotu ve Westminsterském opatství a král, který byl korunován spolu s královnou Camillou, se tak stal 40. panovníkem korunovaným na tomto místě od roku 1066.
