Unikátní spojení největšího českého multižánrového hudebního festivalu Colours of Ostrava v areálu Dolních Vítkovic a mezinárodního diskusního fóra Meltingpot láká každý rok tisícovky návštěvníků. Jeho tradiční součástí bude i letos UNIVERCITY STAGE, na níž bude mít Masarykova univerzita zastoupení v podobě devíti řečníků.
Jeden z bloků v rámci Programového dne MUNI obstará dvojice Libor Zajíc a Jana Piškulová, kteří jsou autory projektu Kulturní dějiny piva. Jejich přednáška s názvem Ležák, Ale, nebo kyseláč? přiblíží současnou pivní kulturu a lokální pivní styly. „Zaměříme se na to, co přineslo českému pivovarnictví posledních pětatřicet let, tedy období od pádu socialismu do dneška. Připravili jsme si hodně interaktivní přednášku s fotkami, videi a ukázkami z reklam, které by měly diváky co nejvíc vtáhnout a zapojit. Chceme rozpoutat neformální diskuzi o tom, jaká piva mají návštěvníci rádi a jak moc vnímají jejich proměnu za poslední roky,“ popsal historik Libor Zajíc z Filozofické fakulty MU.
Jana Piškulová, která studuje historii a sdružená uměnovědná studia, zkoumá v rámci pivního světa primárně pivní styly, jejich definici a možné stírání hranic mezi nimi. Jejím posledním výzkumem bylo porovnávání kultury kyselých piv v oblastech s různým historicky daným přístupem k tomuto fenoménu. „Dnes máme nepřeberné množství stylů, ke kterým se můžeme dostat. Ať už to jsou piva svrchně nebo spodně kvašená, u kterých se používají typické české chmely nebo piva, u kterých se používají americké či novozélandské odrůdy chmele. Pivní svět se zcela proměnil a stal se atraktivní pro daleko širší spektrum konzumentů,“ uvedla Jana Piškulová.
V dalším programu naváží na Meltingpotu živá vystoupení řečníků Science slamu. Srozumitelnou a zábavnou formou se zde bude snažit trojice vědců z MUNI odprezentovat poznatky ze svých výzkumů, předat divákům nadšení pro vědu a natrénovat vystupování na veřejnosti. Představí se socioložka Lucie Jarkovská, zooložka Barbora Chattová a historik umění Ivan Foletti.
Odbornice na gender problematiku Lucie Jarkovská už několik let spolu s kolegyní Kateřinou Liškovou coby Duo docentky popularizuje výzkum zaměřený na sexualitu. Právě sexuální výchovy se bude týkat i vystoupení Lucie Jarkovské na Colours of Ostrava s názvem Krtek a chlamydie aneb Sexuální výchova od předškoláků po teenagery. „Na festivalu Colours of Ostrava jsem byla několikrát jako divačka. Nikdy mě nenapadlo, že bych jako sociální vědkyně na něm mohla i účinkovat. Připadá mi úžasné, že lidi mají zájem nejen o hudbu a zábavu, ale chodí během festivalu i na stage, které nabízí potravu pro myšlení. Doufám, že na mém vystoupení tedy zažijí obojí zábavu i podněty k přemýšlení a užitečné tipy, které budou moci využít při komunikaci s dětmi a mládeží, nebo je třeba zbaví určitých předsudků a obav, které ovlivňují i jejich sexuální život,“ uvedla Lucie Jarkovská, která působí jako odborná asistentka na Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání při Pedagogické fakultě MU. V rámci projektu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je součástí výzkumné skupiny zaměřené na společenskou odolnost.
Ve svém vystoupení označeném jako akademický stand-up Jarkovská představí nejčastější chyby, které dělají rodiče i školy, když se snaží dětem sdělit to podstatné o tělu a sexualitě. Nabídne praktické tipy, jak se nezaleknout všetečných otázek, a jak získat náskok před vrstevníky nebo pornografií. Právě to jsou zdroje, kde děti informace naleznou, ale ne vždy jsou to zdroje spolehlivé a citlivé. „Pokusím se vysvětlit, proč na sexuální výchovu není nikdy příliš brzy a jakých chyb se při ní vyvarovat. Vyjasníme si, kde v lidském těle se nachází penis, proč k sexuální výchově nezvat Krtečka a proč je lepší dát dětem na hraní plyšovou chlamydií než strašit puberťáky ošklivými obrázky syfilisu,“ přiblížila Lucie Jarkovská.
Historik umění Ivan Foletti se představí na Meltingpot fóru s vystoupením nazvaným Ruský Imperializmus a umění: jak se píší dějiny od Mikuláše I po Putina. „Cílem mého povídání bude zamyšlení se nad rolí ideologie a manipulace v rámci říší, které se za posledních dvě stě let vystřídali na území dnešního Ruska. Zároveň bych se chtěl také zamyslet nad tím, jaký je rozdíl mezi propagandou a realitou a konečně, na rostoucí propastí mezi "státní ideologií" a "normálním životem". Cílem tedy bude podívat se na realitu ruského imperializmu jinak, bez ideologických brýlí jakéhokoliv typu,“ přiblížil Ivan Foletti, profesor Semináře dějin umění Filozofické fakulty MU, kde vede Centrum raně středověkých studií a Knihovnu Hanse Beltinga.
V Science slamu vědkyně a lektorky Barbory Chattové s názvem Mráz rozsivku nespálí najdou festivaloví návštěvníci odpověď na otázku, co mají společného tučňák, tuková kapénka, chloroplast a vatová štětička. „Povyprávím o výzkumu terestrických společenstev neohrožených rozsivek, které jsou významným producentem kyslíku. V drsných podmínkách Antarktidy jim cestu za fotosyntézou komplikují silný vítr, mráz a sníh. Naštěstí jsou tam ale i jejich kamarádi tučňáci, kteří našim hrdinkám pomáhají přežít všechna dobrodružství,“ naznačila Barbora Chattová z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU, kde se věnuje paleoekologickým studiím a studiu řas v Antarktidě. V minulosti byla členkou tří expedic do Antarktidy a jedné do Arktidy. Se svým Science slamem vyhrála v roce 2017 celostátní soutěž a zúčastnila se evropského finále.