I tak by se dala shrnout témata, která při premiérové účasti na festivalu Colours of Ostrava a diskusním fóru Meltingpot otevřela Masarykova univerzita. Do programu na UNIVERCITY STAGE ve čtvrtek 20. července přispěla vystoupením devíti řečníků, vědců a výzkumníků MUNI. Zájmu publika se však těšily nejen odborné přednášky a závěrečný Science Slam, ale i stánek s propagačními předměty a testem, který zkoumal vědomosti návštěvníků o Masarykově univerzitě, dále osvěta v podání lékařské fakulty ohledně HPV viru či možnost vyzkoušet si geronto-oblek a ocitnout se ve starém těle.
„Jé, já jsem absolvent Masarykovy univerzity, tak jsem se na vás musel přijít podívat,“ zaznívalo často od návštěvníků. Podobný zájem vzbudila přítomnost MUNI na festivalu i u samotných studentů nebo jejich rodičů. Ukázalo se, že ani v kulturním světě hudebního festivalu není MUNI neznámým pojmem. Velkou pozornost pak zaznamenalo samotné diskusní fórum. MU představila své působení na Antarktidě, přiblížila problematiku fake news, dobrého vzdělávání i nabídla průřez kulturními dějinami piva. Moderátorem besed se stal ostřílený popularizátor vědy a odborný pracovník rozvoje a vzdělávání z Centra rozvoje kompetencí MU Petr Sucháček.
„Bylo pro mne docela překvapivé, že na přednášky přišlo skutečně fundované publikum. Podle zkušeností z jiných festivalů jsem očekával víc atmosféru párty a přemýšlel jsem, jak zvládnu přemostění mezi festivalovou náladou a vědou, ale vůbec to nebylo potřeba. Každý v publiku věděl, co si přišel poslechnout. Potěšilo mne, kolik dorazilo lidí, a mám z toho obrovskou radost, protože náš program dával nahlédnout do různých oblastí vědy a vzdělávání a každý si našel to své,“ okomentoval Petr Sucháček zájem o odborný program.
Zatímco přednáška Geneze pojmu infodemie Miloše Gregora z Katedry politologie Fakulty sociálních studií MU zaujala spíše mladší část obecenstva, převážně studenty, besedy Kláry Šeďové a Jiřího Zounka na téma komunikace a dialog mezi učitelem a žáky a využívání digitálních technologií ve výuce přilákala převážně pedagogické pracovníky, ale i rodiče. Tuto přednášku cíleně navštívila i účastnice festivalu, konzultantka Hana Bendová z Prahy. „Často spolupracuji se školami v oblasti vzdělávání a také mám děti, proto jsem měla hned dva důvody účastnit se přednášky o dobrém vzdělávání. Zajímaly mne hlavně digitální technologie, protože starší dcera má osm let a už k nim začíná tíhnout. Jelikož touží po svém první telefonu, zajímalo mne, jak by ho mohla využívat i jako nástroj vzdělávání,“ upřesnila Hana Bendová.
Přednáška Jiřího Zounka z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU se týkala právě otázky využívání technologií ve výuce a odhalila, že k technologiím mají mnohdy blíže žáci než učitelé, a že technologie, které se využívají mimo školu, by mohly stejně dobře sloužit učitelům a žákům i během výuky. „Patnáctiletí technologie využívají mimo školní prostředí, kde bývají občas mobily zakazovány, přitom jim však slouží k řadě užitečných věcí – mohou se díky nim učit jazyky, když natáčejí kuchařské recepty, naučí se pracovat se scénářem a dalšími postupy při filmování, stejně tak umí spolupracovat online na úkolech. Zákaz techniky dětem podle mne nefunguje. Rodiče si sice stěžují, že jsou děti pořád online, ale vůbec to neznamená, že by u telefonů jen prokrastinovaly,“ přiblížil svůj výzkum Jiří Zounek. Jeho kolegyně Klára Šeďová, zároveň vědecká ředitelka institutu SYRI, věnovala svůj příspěvek komunikaci mezi pedagogy a žáky, konkrétně diskusi, která má být otevřená a ponoukat žáky k přemýšlení. Tuto formu však označila pro pedagogy za velmi obtížnou, protože sami takovou zkušenost ze svého dětství nemají. Zároveň není lehké diskusi moderovat, protože může přinést nečekané odpovědi. „Otevřená diskuse je návrat ke kořenům, kdy komunikace slouží jako nástroj myšlení. Pro žáky je výhodné být ve třídách, kde se hodně mluví a argumentuje, a především je výhodné, když jsou těmi žáky, kteří nejvíce mluví a argumentují,“ uvedla na přednášce Klára Šeďová.
Jak rozpoznat fake news a proč je tak snadné jim uvěřit? Takové otázky si kladli účastníci přednášky Miloše Gregora Geneze pojmu infodemie. „Pokud se k vám dostane nové téma, většinou věříte informaci, která se k vám dostane jako první. Fake news je zároveň atraktivnější. Seriózní žurnalistika je ukotvena v realitě, proto je střídmá. Fake news sází na emoce,“ pojmenoval jeden z důvodů Miloš Gregor. Pohled na fake news do značné míry ovlivnila covidová pandemie i válka na Ukrajině. S dezinformacemi je často spojená právě politika. „Proč podléháme fake news? Jsme spíše důvěřiví a rádi přijmeme, co se nám líbí – to je konfirmační zkreslení,“ doplnil Miloš Gregor. „Na nové situace ve společnosti nelze hned pořídit seriózní odpověď, jsou předmětem bádání, což se stalo i za covidu, proto vítězí dezinformace, které nabízejí okamžitá, i když nefundovaná řešení,“ upřesnil.
Představa o výzkumu a působení vědců MU na vědecké stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse na Antarktidě se dostala k účastníkům Colours of Ostrava hned ve dvou podobách. V přednášce i science slamovém vystoupení. Samotný život na Antarktidě popsal Pavel Kapler, manažer Českého antarktického výzkumného programu z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, svůj výzkum rozsivek v těžkých podmínkách mrazu a sněhu pak prezentovala botanička Barbora Chattová nejen v přednášce, ale také při „slamu“ s tučňákem a krabicí od bot, statečně navlečená v zimní bundě. Stejně tak ochotně pózovala v antarktickém oděvu s plyšovým tučňákem i ve foto koutku MUNI.
„Nečekala jsem tak skvělou a uvolněnou atmosféru. Publikum zajímal zejména náš praktický život na stanici, jak přežíváme v terénu, jak spíme, co děláme, aby nám nebyla zima, ale zaznívaly i velmi sofistikované otázky – proč například nevyužíváme větrnou energii, ale solární. Jsem ráda, že můžeme tuto message o našem výzkumu předávat dál,“ komentovala své dojmy z Meltingpotu Barbora Chattová. Stejně tak zmínila, že účast Masarykovy univerzity na festivalu má dobrý vliv i na její studenty. „Fotky z akce jsem posílala jedné ze svých studentek, která uvažuje o přerušení studia. Když viděla, jakou máme cool univerzitu, slíbila mi, že se ještě rozmyslí. A snad nepřeruší,“ uzavřela Barbora Chattová.
Fotogalerie: