„Výsledek je potěšující, ale není to nějaké překvapení nebo náhoda. Naše univerzita se dlouhodobě zlepšuje a ve všech třech rolích se nám daří zvyšovat naši konkurenceschopnost v rámci Evropy i světa. Roli v tomto vývoji podle mého názoru hraje i to, co se ukázalo při koronavirové pandemii, a ukazuje se i v současné bezpečnostní krizi způsobené ruskou agresí na Ukrajině. Naše fakulty a ústavy dokáží účinně spolupracovat i v obtížných dobách a díky tomu může být Masarykova univerzita oporou pro náš region i národ,“ uvedl prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák.
Do žebříčku QS World University Rankings: Europe 2024 jsou zařazeny instituce ze 42 členských zemí Rady Evropy. Vysokoškolské instituce hodnotí žebříček optikou 12 indikátorů, které se týkají kvality výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a uplatnění absolventek a absolventů, podmínek studia a výuky, globální angažovanosti a udržitelnosti. Zohledňuje regionální specifika důrazem na reputaci univerzit a témat internacionalizace.
Po historickém úspěchu umístění v top 400 univerzit světa se jedná o další potvrzení silné pozice MUNI v mezinárodním srovnání. V evropském srovnání se v top 100 Masarykova univerzita umístila v hodnocení podílu a diverzity zahraničních studentů (88. pozice), které na své půdě vítá ze 112 zemí světa, a v hodnocení udržitelného rozvoje (93. pozice), které zohledňuje nejen udržitelné chování instituce v rámci vlastní správy a řízení, ale také společenský dopad a vliv výzkumu a vzdělávání na životní prostředí. Ve srovnání s českými univerzitami si MUNI stojí nejlépe v hodnocení počtu publikací na akademického a vědecko-výzkumného pracovníka, v němž je na 1. místě v ČR.
„Zpráva o umístění Masarykovy univerzity v žebříčku QS University Rankings: Europe 2024 mi udělala velkou radost. Potvrzuje, že úsilí věnované výkonu MUNI ve všech zohledněných oblastech přináší ovoce. Věřím, že se tento trend a dynamiku podaří udržet. Byl bych velmi rád, kdyby se na tom i nadále podílela ve všech relevantních aspektech také pokračující internacionalizace celé Masarykovy univerzity,“ zhodnotil umístění MUNI prorektor pro internacionalizaci Petr Suchý.
Silné celkové 161. pozice v žebříčku získala MUNI zejména díky indikátorům, které hodnotí reputaci instituce v akademickém prostředí a mezi zaměstnavateli. Hodnocení reputace tvoří 45 % celého hodnocení v rámci žebříčku QS Europe. Výsledky vychází ze dvou průzkumů QS, v nichž respondenti z řad světové akademické obce a z řad zaměstnavatelů vybírají vysokoškolské instituce podle excelence vědy, výzkumu a vzdělávání a podle úrovně absolventů, kteří vstupují na trh práce. Do celkového skóre MUNI přispěl významně rovněž indikátor Mezinárodní výzkumná síť (10% váha v hodnocení žebříčku) a již výše zmíněné silné indikátory atraktivity pro zahraniční studenty a udržitelnosti.
„Vedle obecně pozitivní dynamiky celkových výsledků jsem rád i za nominální výsledky v některých hodnocených kategoriích – třeba v mezinárodním dosahu našeho výzkumu nebo v reputaci mezi zaměstnavateli. Pokud bych ale měl říci, zda jsem s letošním výsledkem spokojen, tak odpověď je samozřejmě, že nikoli. Opravdu spokojeni můžeme být až tehdy, pokud se dostaneme na první místo a pár let tam zůstaneme,“ doplnil prorektor Radim Polčák.
Žebříček QS Europe dále rozlišuje 5 geografických oblastí. V rámci Východní Evropy, kam je zařazeno spolu s Českou republikou 8 zemí, se MUNI umístila na 4. příčce z celkových 133 institucí. Univerzita Karlova je v regionu Východní Evropy první, následovaná University of Warsaw a Jagiellonian University.
Celkem se letos v žebříčku umístilo 17 českých univerzit, první příčku obsadila Univerzita Karlova (86. celková pozice v žebříčku), následuje Masarykova univerzita (161. místo) a České vysoké učení technické v Praze (182. místo).