„Ke studiu jsem si Izrael vybral v roce 2011 kvůli tomu, že nabízí jak perfektní vzdělávací systém, tak jinakost a vzrušení, které si člověk obvykle spojuje s Blízkým východem. Izrael pro mě vždy představoval fascinující místo. Neustálý kontakt s nejrůznějšími kulturami a náboženstvím je nekonečným zdrojem inspirace,“ popisuje Martin Švec. Poprvé do Izraele vycestoval jako student právnické fakulty a dva semestry studoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, další dva semestry, tentokrát doktorského studia, strávil na univerzitě v Tel Avivu. „Pobyt v Izraeli byl pro mě i objevováním toho, o co jsme v České republice v důsledku holokaustu přišli – židovské kultury. Ta byla po staletí součástí středoevropského regionu a významně ho formovala. Dnes nás obklopují většinou jen němé odkazy na židovskou kulturu, jako jsou názvy ulic, muzea, historické domy nebo pamětní desky. Ten fascinující svět ale stále existuje, jen ho člověk musí hledat na Blízkém východě,“ dodává.
Letos v květnu Martin předstoupil před studenty v Haifě jako vyučující, aby jim přiblížil aspekty energetického práva Evropské unie. „Rozumím tomu, proč se univerzita rozhodla studentům zprostředkovat tento kurz. Evropská unie představuje jedinečný příklad energetické integrace. Evropská zkušenost s liberalizací energetického trhu nebo pokusy dekarbonizovat energetický sektor jsou navíc pro izraelské studenty velmi hodnotné a aktuální, jelikož ke kompletní liberalizaci energetického trhu Izrael postupnými kroky teprve míří a dekarbonizace energetiky je výzvou pro každý stát včetně Izraele,“ uvádí Martin Švec. „Zájem studentů o relativně komplikovanou oblast mi udělal radost, stejně jako jejich otevřenost a zápal,“ říká český vyučující, který na právnické fakultě vede Oddělení energetického práva, jež je součástí Ústavu práva a technologií.
Působení v Izraeli umožnilo Martinovi navštívit kibuc, tradiční příklad sdílené ekonomiky, původně fungující na bázi kolektivního vlastnictví, usilující o maximální soběstačnost. Kibucy sehrály klíčovou roli při osidlování Izraele Židy, kteří v minulém století prchali z Evropy před antisemitismem. Jednu z těchto osad založili českoslovenští Židé nedaleko Haify a kibuc pojmenovali po T. G. Masarykovi – Kfar Masaryk. „Kam jinam by se měl pedagog Masarykovy univerzity během pobytu v Haifě podívat než do Kfar Masaryk? O kibucu jsem věděl už dlouho, ale nikdy jsem ho neměl tak na dosah ruky jako letos v květnu. Nevěděl jsem ale, co čekat. Můj plán byl představit se jako pedagog Masarykovy univerzity, který přišel kibuc navštívit, a vyčkávat, co se stane,“ směje se Martin. „I po tolika letech si tamní obyvatelé uvědomují svůj původ a spojení s Masarykem. Během oběda, na který mne pozvali, jsem měl možnost hovořit s pamětníky, kteří se v Československu narodili. Většina z nich však na Českou republiku vzpomíná jako na vlast svých předků. V kibuci mají dokonce kulturní místnost, která je věnovávána právě Masarykovi a kde je jeho busta a knihy v češtině, stejně jako fotografie z návštěvy kibucu Václavem Havlem v roce 1990. Dnes již nikdo z obyvatel kibucu česky nemluví,“ popisuje Martin a dodává: „Bylo dojemné nahlédnout do Československa uprostřed Izraele a ještě dojemnější bylo, jak vřele mne tamní kibucníci přijali.“
Kibucy dnes zažívají v Izraeli určitou renesanci i díky jejich přizpůsobení dnešní době. „Obyvatelé již mají normální civilní povolání, klidně mimo kibuc. Kibucové aktivity, například zemědělství, vykonávají lidé zvenčí, kteří do kibucu dojíždějí,“ vysvětluje Martin. Tento přizpůsobený koncept se pro izraelskou společnost opět stává atraktivní. Kibuc pokládá Martin Švec za inspirativní i pro svůj obor v souvislosti s konceptem lokální energetické soběstačnosti a energetických společenství. Za inspirativní pokládá i to, jak se Izrael vypořádává s nedostatkem přírodních zdrojů. „Energetická závislost nutně neznamená slabost. Jen je třeba si ji přiznat, naučit se s ní pracovat a přizpůsobit se tomu. V Izraeli to jde vidět jak na státní úrovni, tak i na lokální úrovni kibucu.“
K životu v Izraeli patří bohužel i napjatá bezpečnostní situace blízkovýchodního regionu, která se v každodenním životě projevovala i před teroristickými útoky Hamásu 7. října, kdy už Martin Švec v Izraeli nebyl. Během Martinova pobytu Hamás vystřelil na území Izraele více než tisíc raket, které většinou zachytil systém protiraketové obrany Iron Dome. „Haifa se naštěstí nachází v severním Izraeli. Ale ani tam člověk není zcela v bezpečí. Jen 30 kilometrů na sever se nachází hranice s Libanonem, kde působí Hizballáh. Všichni čekali, zda se k ostřelování Izraele Hizballáh připojí,“ popisuje Martin. „Člověk se s rizikem raketových útoků naučí žít. Znovu jsem si však uvědomil, jak hrozivá válka je. Za velmi inspirativní považuji schopnost Izraelců adaptovat se a radovat se ze života i v takto komplikovaných geopolitických podmínkách,“ přibližuje Martin Švec.
