Zatímco u heterosexuální populace má sklony k depresivitě 8,5 procenta lidí, což vyplynulo v roce 2022 z výzkumu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, první zjištění INPSY ukázalo, že v LGBTQ+ komunitě se nachází v silném až extrémním riziku depresivity 40 procent osob a u několika skupin tato čísla dokonce přesáhla 50 procent. LGBTQ+ osoby přitom tvoří 10 procent populace, což je u nás více než milion lidí.
„V Česku zpracovává dané téma opravdu málo výzkumníků, proto jsme se začali věnovat Queer zdraví v INPSY. Nemáme téměř žádná data o psychickém i fyzickém zdraví u sexuálních či genderových menšin, a i když je tato část populace v mnohém stejná, je zároveň specifická a v rámci zdravotní péče čelí překážkám či způsobům, které nejsou vhodné a situaci jí spíš ztěžují,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Andrea Stašek.
Tým z INPSY začal s výzkumem loni v létě formou dotazníkového šetření. Do sběru, kterého se mohl zúčastnit každý dospělý člověk s ne-heterosexuální nebo transgender identitou, se zapojilo 3 298 lidí, čímž je výzkum zcela unikátní. Výsledky jsou ovšem alarmující. Mezi trans a nebinárními lidmi se nachází ve vysokém až extrémním riziku depresivity zhruba polovina z nich, podobně jsou na tom i pansexuální a asexuální lidé. O něco méně ohroženou skupinou jsou gayové a lesby, u nichž se vyskytuje 30 procent lidí v takovém riziku. K nejohroženější skupině patří trans muži a ženy, nebinární lidé, kteří se nepovažují výhradně ani za muže, ani za ženu, a asexuální lidé.
„Dotazníky odhalily riziko depresivity, nikoliv přímo depresivní poruchu, nýbrž soubor symptomů, které lze označit za rizikové. Zatímco v Německu se pohybuje odhad kolem 30 až 40 procent, naše čísla jsou vyšší. U nebinárních osob z dotazovaných 500 je v riziku dokonce polovina,“ uvedla Andrea Stašek.
„Za tento výzkum jsem velmi vděčný, neboť jen díky vědeckým studiím můžeme dělat naši práci. Z vlastních zkušeností nemůžeme usuzovat, co se v populaci děje,“ ocenil první výsledky psycholog Martin Štýber a dodal, že výzkum odhaluje trend v populaci a rizikový faktor, jehož si musí být psychologové, psychiatři i sexuologové vědomi. „Díky tomu budou moci odborníci některé symptomy odhalit dříve,“ vysvětlil.
Hormonální terapii pro transmuže aktuálně podstupuje Robin Blažke, který se identifikuje jako transmaskulinní osoba. „Moje problémy nevznikly ze dne na den, už od dětství jsem si uvědomoval, že jsem transgender a vymezoval jsem se vůči dívčímu jménu. V pubertě se mé problémy jen stupňovaly, cítil jsem se vyčleněný,“ uvedl Robin Blažke.
„Nepřijetí okolí, diskriminace, nerovnost v zákonech, to vše negativně ovlivňuje duševní zdraví LGBTQ+ populace,“ okomentoval jeho zkušenosti psycholog Martin Štýber. Dlouhodobý výzkum Queer zdraví by tak měl napomoci tuto situaci změnit.
„Mezi krátkodobé cíle našeho týmu patří publikování zprávy i odborných článků, výhledově chceme otázku identity dostávat do reprezentativních výzkumů a také přispět k debatě o reformě zdravotní péče. Jako výzkumníci budeme dodávat informace a přispívat k lepší praxi i ke změnám v postupech péče,“ nastínila autorka výzkumu Andrea Stašek. „Odborníci nyní díky nám vědí, že tyto skupiny jsou ve větším ohrožení,“ uzavřela.
Mezi faktory zvyšujícími riziko depresivity se objevily také nízký socioekonomický status, nižší věk, život v obci do 100 tisíc obyvatel a méně viditelné identity. Naopak nejméně ohrožení byli lidé, kteří žili ve společné domácnosti s partnerem, měli vyšší socioekonomický status, byli starší 25 let a žili ve větším městě. Výsledky výzkumné zprávy jsou dostupné i online zde. Další informace lze nalézt také v tiskové zprávě.
