Unikátní nabídku soustředěné výuky dějin od skončení druhé světové války po současnost na Masarykově univerzitě nabízí fakulta sociálních studií (FSS). Studijní program čtenářům Magazínu M a všem středoškolákům se zájmem o moderní historii přiblížil profesor Katedry politologie a garant nového programu Jan Holzer.
FSS nabízí nový studijní program Soudobé dějiny. Co bylo hlavním motivem k jeho vzniku? Ne zcela plnohodnotná výuka dějin od roku 1945 nejen na středních školách, nebo různé formy interpretace moderních dějin v různých dobách?
Myšlenka otevřít program Soudobé dějiny je starší, možná i dvacet let. Vzešel z komunikace mezi kolegy z Ústavu historie na filozofické fakultě a okruhem osob přednášejících na FSS. Nemalá část lidí, kteří přednášejí na katedrách politologie či mezinárodních vztahů, včetně jeiích zakladatelů, jsou totiž vystudovaní historici. Takže jsme nakonec společně dospěli k názoru, že Soudobé dějiny se mohou stát uceleným studijním programem. A pak se debaty přesunuly z roviny úvah do fáze realizace, začala vznikat předmětová a personální struktura. Cesta k samotné akreditaci programu byla až překvapivě rychlá.
Jak budou vypadat přednášky a předměty? Jaká je struktura studia?
Máme tři základní přístupy, které se vnitřně promítají do předmětové struktury. Předměty jsou jednak definování chronologicky, přičemž přirozeným dělícím momentem je rok 1989. Proto typicky vyučujeme léta 1945–1989 a pak dějiny od roku 1989 po současnost. Druhé hledisko je areálové. Zaměření předmětů tak odráží existenci regionů, které disponují ucelenou historickou pamětí: střední Evropa, západní Evropa, východní Evropa a pochopitelně neevropské regiony jako Severní Amerika či země Třetího světa. Třetím kritériem definujícím obsah předmětů je hledisko tematické, v souladu s trendy, které v oblasti soudobých dějin panují – jde o problémové otázky a témata nadnárodního rázu, prostupující celým časem i jednotlivými areály. Hovořím o problematice práce, jevu globalizace, demografických trendech, kulturních či gender otázkách. Jde o mix tradičnějších, ale stále platných hledisek s problematikou typickou pro poslední dekády.
Věnujete se i osobnostem, které dějiny a politické klima utvářely – např. Gorbačov a perestrojka, Margaret Thatcherová a podobně?
V jednotlivých předmětech je adekvátně kladen důraz na roli osobností, což je obvyklý přístup v sociálních vědách. Vypovídací hodnota tohoto přístupu má ale také svoje limity. Uvedu příklad – nejsem kupříkladu zastáncem toho, že Rusko pochopíme, když se soustředíme na postavu Vladimíra Putina. Stručně řečeno, velkým osobnostem po roce 1945 věnovat pozornost pochopitelně budeme, ale že by šlo o koncept dějin postavený na jejich působení, to ne.
Do jaké míry se věnujete tématu studené války?
Z hlediska studia dějin druhé poloviny dvacátého století jde nepochybně o významný námět. Obecně vzato je třeba zdůraznit skutečnost, že mluvíme o bakalářském programu, reagujícím mj. i na určitou pochybnost, jak daleko dospěje výuka dějepisu na současných střední školách. To byl ostatně také jeden z impulsů, proč tento program vznikl; tedy že právě středoškolské znalosti nejnovějších dějin bývají paradoxně slabší v porovnání s dějinami starověku či středověku. Nechci paušalizovat, dobře vím, že na řadě škol je i období po roce 1945 či po roce 1989 věnována zcela adekvátní pozornost. Když to shrnu, pominu-li univerzální časové hledisko, není důvod nepřiznat, že program nabízí zaměření klasické pro středoevropskou univerzitu. Je pravda, že jsme při vzniku programu a během akreditační procedury tyto otázky hodně probírali. Objevily se názory, že například málo akcentujeme problematiku Třetího světa. Na druhé straně je ale třeba studijní program budovat právě s ohledem na kompetence, kterými disponují členové kolektivu přednášejících. Já každopádně nepochybuji o tom, že by se v průběhu existence programu neobjevily nové předměty, rozšiřující nabídku tematicky i areálově.
Studentům slibujete získání kompetence při práci s prameny i dostatečnou praxi, vnímáte praxi jako nutnou součást studia?
Toto považujeme za jednu z klíčových kompetencí, kterou studenti mají mít. Stojí za to připomenout, že půjde výhradně o studium, které bude kombinovatelné s jinými obory jak na filozofické fakultě, tak na fakultě sociálních studií, ale třeba i na ekonomicko-správní fakultě. V tomto smyslu jsou kromě znalostí faktů naprosto zásadní i práce s prameny a osvojení si odpovídajících metod. To prostě nejde jinak. Studenti přijdou do styku s prameny, které mají velmi pestrou povahu – už dávno nejde pouze o klasickou archivní práci, kterou procházela ještě moje generace. V tuto chvíli musíme pracovat se zcela novými typy pramenů, neboť právě v nich se zrcadlí vývoj posledních dekád.
Zmínil jste možnost kombinace s jinými studijními programy. Které varianty jsou podle vás ideální?
Vnímám jako velkou výhodu, že univerzita je v této chvíli kombinovatelnosti tak otevřená. Portfolio programů, s nimiž jsou Soudobé dějiny kombinovatelné, je skutečně široké. Koneckonců pro řadu už zavedených studijních programů je orientace v soudobých dějinách klíčovou podmínkou. Právě proto věřím, že nový program bude úspěšný, neboť mi dává smysl z hlediska celkové programové struktury a pokrývá problematiku, která by měla být lidem přicházejícím na FF nebo FSS blízká.
Může program Soudobé dějiny rozšířit pole své působnosti – např. i v oblasti celoživotního vzdělávání či dalšího vzdělávání středoškolských pedagogů?
Primárně taková intence za naším programem přímo nestojí. Chceme se především stát respektovaným programem v akademické sféře. Zároveň ale je pravdou, že jsme již oslovili řadu lidí ze středoškolské vyučující komunity, řada mých kolegů se středními školami spolupracuje. Sám mívám veřejné přednášky k soudobým dějinám Ruska či moderním českým dějinám. Tento rozměr, jak věřím, se začne naplňovat s tím, jak se náš studijní program dostane do povědomí a začne produkovat první absolventy. Kdyby ho středoškolská komunita nezaznamenala, nedávalo by to smysl. Kontextem je i „boj“ o studenty, aby vyučující na středních školách měli důvod své studenty k tomuto studiu motivovat.
Každý den je projížďkou dějinami
Zaujal vás program Soudobé dějiny a chtěli byste to být právě vy, kdo začne psát historii nového studijního programu na FSS MU? Pro přijetí ke studiu Soudobých dějin v hlavním i vedlejším studijním plánu je třeba úspěšně složit přijímací zkoušku z testu Základů společenských věd (ZSV) od společnosti SCIO. Přihlášky do podzimního semestru 2024 přijímá fakulta sociálních studií do 29. února 2024. Na testy ZSV se uchazeči přihlašují individuálně, poslední uznávaný termín je 23. března 2024. Výsledky společnost SCIO předá fakultě automaticky. Program lze studovat pouze v kombinaci s jiným programem.
