Které klíčové důvody vedly před více než 30 lety k podpisu dohod, díky nimž bylo rozděleno Československa?
Těch důvodů je řada. Když to zjednoduším, klíčové bylo vzdalování Čechů a Slováků a jejich politické reprezentace, které se na začátku 90. let v podmínkách nové demokracie stalo zjevné. Hlavní prioritou většiny slovenské politické reprezentace, a je jedno, jestli to bylo Křesťanskodemokratické hnutí Jána Čarnogurského nebo Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara, bylo směřování k národní suverenitě. Se zachováním Československa se to nevylučovalo, ale jen ve velmi rozvolněné podobě konfederace nebo politické unie, nikoliv československé federace. To bylo neslučitelné s představou značné části českých politiků o státu se silným federálním centrem. Kompromis asi možný byl, ale před volbami roku 1992 se ho nepodařilo dosáhnout, a po volbách, kdy na Slovensku vyhrálo Hnutí za demokratické Slovensko a v Česku ODS, k němu chyběla politická vůle. Navíc by muselo jít ne o jednorázový kompromis, ale o dlouhodobou ochotu hledat shodu i v budoucnu, což je velmi náročné a pohlcovalo by to značnou část politické energie. Mimo jiné by to znamenalo, že nejdůležitější téma české politiky po roce 1993 by stále byla otázka vztahu ke Slovensku.
Jaké jsou podle Vás v posledních letech vztahy České republiky a Slovenska?
Čeští i slovenští politici bez rozdílu stranické příslušnosti léta hovoří „o nadstandardních vztazích“ mezi oběma zeměmi. Je zajímavé, že nikdo nezkusil přesněji vymezit, co ta nadstandardnost vlastně znamená. Faktem ale je, že díky společnému soužití v jednom státě po většinu 20. století a také jazykové blízkosti přirozeně existují vzájemné bohaté ekonomické, rodinné, kulturní a samozřejmě i politické kontakty. Minimálně někteří politici obou zemí mají stále zájem udržovat myšlenku těsných vztahů a z toho plynoucích možností spolupráce.
V čem vidíte největší posun ve vztazích obou zemí od rozdělení Československa?
Klidné a rychlé rozdělení Československa v roce 1992 byl malý zázrak. Rozpady jiných federací, jako byly Sovětský svaz a Jugoslávie, jež se rozdělily zhruba ve stejné době, poznamenaly ozbrojené konflikty a často dodnes trvající nevraživosti. Je pravda, že po roce 1993 vztahy mezi Českem a Slovenskem na několik let zatížily spory související s některými nedořešenými hlavně majetkovými záležitostmi. Přidala se k tomu i mezinárodní izolace Slovenska, kterou způsobil hybridní politický režim nastolený Vladimírem Mečiarem a fungující do roku 1998. Po tom roce nastal posun a Česko tehdy dost pomohlo Slovensku při prolamování izolace. Současný stav odráží vcelku kontinuitní realitu posledních dvou desetiletí, i když i během nich se odehrály menší změny a výkyvy.
Jaký je výhled spolupráce České republiky a Slovenska?
Slovensko je aktuálně ve stavu hluboké politické krize. Vládě byla vyslovena v prosinci 2022 nedůvěra a zemi zřejmě čekají předčasné volby. Myšlenka rozvíjení spolupráce, která má větší a delší perspektivu, nedává alespoň na vládní úrovni za této situace smysl. Pro předčasných volbách se uvidí, jaká z nich vzejde vláda. Například návrat do premiérské funkce Roberta Fica, což je jeden z možných scénářů, který používá ostře protizápadní rétoriku a dost se dnes profilově blíží Tomio Okamurovi, nějakou intenzivnější spolupráci s Českem vylučuje.
