Anonymita měst dárcovství krve nepřeje

Propagační kampaně už dávno nejsou aktivitou, která se prosazuje jen v obchodu. Víc než dobře se osvědčily také transfuzní stanici Fakultní nemocnice Brno. „Každá akce, jako je ta s názvem O pohár akademické krve, na níž spolupracujeme s Masarykovou a Mendelovou univerzitou, nám výrazně pomáhá se získáváním nových dárců,“ říká primářka transfuzní stanice Eva Tesařová. Podle ní byla velmi úspěšná například kampaň, do níž se zapojili hráči hokejového klubu Kometa Brno a jejich fanoušci. Vedení nemocnice teď doufá, že projekt zaměřený na studenty si povede stejně dobře.

Proč právě teď potřebujete získávat nové dárce?
Je třeba si uvědomit, že se centralizuje specializovaná a superspecializovaná léčebně preventivní péče. Ve Fakultní nemocnici Brno se věnujeme například traumatologii, hematoonkologii, ortopedii, gynekologii a perinatologii. Všechny tyto druhy péče jsou velmi náročné na léčbu transfuzními přípravky, proto jich potřebujeme čím dál víc. Například počet vydaných trombocytových transfuzních přípravků se v posledních pěti letech zdvojnásobil, a taková situace se pro nás stává kritickou. Proto nám nezbývá nic jiného, než se zaměřit na získávání nových dárců a rozšířit jejich registr.

Brno je druhé největší město v republice, což svádí k dojmu, že tady s počtem dárců krve není takový problém jako jinde. Je to tak?
Máme velkoměstský registr dárců krve, který je do jisté míry anonymní. Brno, ač na to můžeme nahlížet z různých úhlů, už je dnes velkoměsto a projevuje se zde anonymizace. Lidé se schovávají jeden za druhého a zatímco ve venkovských centrech transfuzní služby si lidé jdou zdárně příkladem, a často platí, že když soused daruje krev, tak já jdu také, ve velkoměstě to příliš nefunguje.

A k tomu se přidávají potíže se stárnutím registru dárců, že?
Dnes situace ještě dramatická není, ale z různých seminářů víme, že se zhorší. Až lidé ze silných ročníků ze 70. let dosáhnou věku 40 nebo 50 let, stanou se z nich pacienti, kteří budou potřebovat léčbu transfuzními přípravky. Dnešních dvacetiletých a mladších lidí je však o polovinu méně než jich, takže se dostaneme do situace, kdy lidí, kteří budou krev potřebovat, bude dvakrát více než těch, kteří ji budou moci darovat. V současné době stárnutí registru nepociťujeme, ale musíme se připravovat na změnu, která nastane za 10 až 12 let.

V nové kampani se snažíte oslovit studenty coby mladé a zdravé, a proto k dárcovství nejvhodnější adepty. I oni však mají stále častěji
různé zdravotní problémy. Kdo tedy může a kdo nemůže darovat krev?
Z důvodu nevhodných životních návyků nebo různých onemocnění dnes odmítáme asi deset procent nově příchozích dárců. Ale v souladu s postojem Evropské unie jsme loni poprvé přistoupili k tomu, že odebíráme i dárce, kteří nejsou úplně zdraví. Jsou některé choroby, které dárce má, a my jej můžeme přijmout. To se týká například alergiků, pokud jsou minimálně 72 hodin bez léčby, desenzibilizace a alergických projevů. Můžeme vzít i ty, kteří trpí hypertenzí, ale jsou na monoterapii a mají normální krevní tlak.