Výroba protinádorových vakcín, hloubkové zkoumání mnohočetného myelomu
či genetická diagnostika a cytogenetická vyšetření. To jsou jen
příklady oblastí, jimiž se zabývají vědci v novém akademickém institutu
Masarykovy univerzity. Babákův výzkumný institut vznikl v lednu
v bohunickém kampusu sloučením tří vysoce specializovaných pracovišť
lékařské a přírodovědecké fakulty.
„Hlavním cílem institutu je základní i aplikovaný výzkum s rychlým využitím dosažených poznatků v klinické praxi,“ uvedl ředitel institutu Roman Hájek. Tým více než 50 vědců z lékařské a přírodovědecké fakulty proto také úzce spolupracuje s lékaři Fakultní nemocnice Brno. „Díky této spolupráci se urychlí ověřování a zavádění výsledků našich výzkumů do praxe,“ dodal Hájek.
Získané poznatky budou sloužit k přípravě léčby šité na míru konkrétním pacientům. Testování léčby se provádí ve speciálních laboratorních podmínkách, tzv. čistých prostorách, které splňují nejpřísnější kritéria Státního ústavu pro kontrolu léčiv, podobně jako laboratoře farmaceutických firem. Babákův výzkumný institut je tak jediným univerzitním centrem v České republice, kde se takovým způsobem vyrábějí experimentální vakcíny.
Čisté prostory Babákova výzkumného institutu jsou na akademické půdě v Česku a ve střední Evropě unikátní a splňují veškeré standardy, které mají farmaceutické firmy. Foto: Aleš Ležatka.
Univerzitní výzkumné centrum – Česká myelomová skupina
Centrum se zabývá výzkumem druhého nejčastějšího krevního nádorového onemocnění – mnohočetného myelomu. Pracoviště vzniklo na počátku roku 2006, jeho historie sahá ale až do roku 1996. V současné době koordinuje výzkumné aktivity této oblasti ve střední a východní Evropě.
„Významným krokem pro nás bylo zprovoznění všech laboratoří a pracovišť v prostorách univerzitního kampusu, který nám poskytuje vynikající podmínky pro naši práci,“ říká Roman Hájek, vedoucí centra.
Univerzitní centrum buněčné imunoterapie
Zkoumáním a výrobou originálních vakcín proti některým ze zhoubných nádorů se zabývají vědci z Univerzitního centra buněčné imunoterapie lékařské fakulty. „Léčba by měla být díky využití vlastních obranných buněk pacienta vůči jeho organismu šetrnější a účinnější než současné standardní metody,“ popisuje vedoucí centra Jaroslav Michálek. První vakcíny byly podány nemocným s mnohočetným myelomem a nemocným dětem už v letech 2004–5. Vědci z centra se věnují také vývoji a klinickým studiím vakcín proti nádorovému onemocnění kůže, tzv. melanomu, či rakovině ledvin. V listopadu 2009 zahájili klinické testy pro pacienty se zhoubným mozkovým nádorem – glioblastomem.
Laboratoře molekulární cytogenetiky
Tyto laboratoře působí při přírodovědecké fakultě a ve spolupráci s oddělením lékařské genetiky Fakultní nemocnice Brno zajišťují specializovaný genetický výzkum změn chromozomů pomocí molekulárně cytogenetických metod. „Získané poznatky slouží k odhalování příčin některých vrozených geneticky podmíněných onemocnění nebo k bližšímu určení biologických vlastností zhoubných nádorů,“ upřesňuje vedoucí laboratoře Petr Kuglík. V rámci Babákova výzkumného institutu se provádí charakterizace mnohočetného myelomu a genetická vyšetření pacientů s tímto onemocněním. „Snažíme se nalézt specifické genetické změny u konkrétního pacienta. Díky těmto informacím pak můžeme lépe určit prognózu pacienta a lékaři mohou navrhnout vhodnou léčbu, která vede k větší úspěšnosti terapie,“ dodává Kuglík.
Dalším z úkolů, na který se musejí v institutu dle jeho ředitele zaměřit, je přežít podle dosud neznámých pravidel financování výzkumu v krátkodobém horizontu. „Všichni, kteří se financováním vědy zabývají, vědí, že se právě nyní zásadně mění jeho pravidla, ovšem přesná pravidla nikdo nezná. Peněz na výzkum je a bude nepochybně méně, než bylo před třemi, čtyřmi lety,” vysvětluje Hájek. „Jméno profesora Babáka je ale zavazující. Uvědomujeme si to a chceme tomuto závazku plně dostát,” uzavírá.
Edward Babák (1873−1926)
Nový institut v kampusu MU získal jméno podle v pořadí šestého rektora Masarykovy univerzity Edwarda Babáka. Tento fyziolog, iniciátor vzniku několika brněnských vysokých škol, zakladatel odborných společností či děkan Lékařské fakulty MU se významně podílel na vzniku Masarykovy univerzity. V Brně založil a vybudoval tři teoretické ústavy, mezi nimi samostatný biologický ústav na lékařské fakultě, který se stal příkladem pro jiné vysoké školy v Evropě. Jako rektor (1924−1925) se ohradil proti tehdejším tendencím zrušit filozofickou fakultu. Ve světě se proslavil svými výzkumy fyziologie dýchání. Zasloužil se o osamostatnění oboru biologie na lékařských fakultách.
