Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy. Jeho cílem je napomáhat ke zmírnění nerovností ve společnosti. Lídrem vědeckého konsorcia je Masarykova univerzita. S podtitulem Vzdělávání a vědění jako mosty k odolné společnosti prezentovali Senátu odborníci SYRI výsledky svých výzkumů.
Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dnes zmínil okolnosti vzniku institutu jako reakci na pandemii. Podle něj vědci, ať už jsou z vysokých škol či ústavů Akademie věd, mají vysvětlovat, čím se zabývají a jaký je přínos vědy pro občany. „Nemůžeme jen být uzavření v laboratořích a seminárních místnostech,“ uvedl rektor Martin Bareš. Závěrem zmínil přání, aby proklamovaná podpora vzdělanosti i výzkumu, „kterou slyšíme napříč politickým spektrem“, byla v reálu zohledněna politickou reprezentací.
Dnešní konference se věnovala otázce, jak pěstovat společenskou odolnost. Podle vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové bývá současnost označována jako doba polykrizí. To znamená, že kritické události nepřicházejí jednotlivě, nýbrž dochází k jejich řetězení, vrstvení a vzájemnému zesilování.
„Než se česká společnost stačila zotavit z dopadů pandemie, přišel konflikt na Ukrajině, ekonomická recese, krize životních nákladů i epidemie duševních potíží nejen u mladých lidí. Přirozeně bychom si přáli, aby krize nepřicházely, abychom se jim vyhnuli. Případně, pokud přijdou, abychom na ně byli dobře připraveni a měli předem vyvinutá řešení problémů, které nastanou,“ zmínila vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Konference SYRI se konala pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Jiřího Drahoše. „Vzdělání není jen získávání znalostí, ale je to také cesta, jak se naučit odolnosti či jak čelit současným i budoucím společenským výzvám. Kvalitní vzdělání považuji za základ pro budoucí prosperitu naší společnosti, protože právě skrze vzdělání se učíme nejen faktům, ale také hodnotám jako je odvaha, odolnost a odpovědnost,“ řekl v úvodu Jiří Drahoš. Cílem konference v Senátu byla podle něj diskuse o způsobech, jak učinit vzdělávání klíčovým nástrojem pro budování odolnější společnosti, „společnosti, která dokáže čelit změnám a výzvám s pevností a pružností, která je schopna se učit z vlastních chyb a inovovat“.
Na programu konference bylo celkem osm příspěvků. Jedním z témat se stalo vzdělávání dětí. Martin Sedláček z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Johana Chylíková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR přihlédli ke specifikům české nižší střední třídy. Ve svém příspěvku nastínili nízké vzdělávací aspirace rodičů, které jsou důsledkem socio-ekonomicky a kulturně podmíněných významů, jež rodiče přikládají vzdělávání. Prezentovali také doporučení s cílem zmírnit vstupní nerovnosti žáků z různých sociálních tříd.
Lucie Jarkovská z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity se zabývala otázkou posilování odolnosti dětí po covidu. Poukázala na zhoršující se mentální zdraví dětí a mládeže, ale i zhoršující se well-being vyučujících. České školy by podle ní měly klást větší důraz na hudební, výtvarnou nebo tělesnou výchovu, než je tomu nyní. „Tyto výchovné aktivity napomáhají socio-emočnímu rozvoji dětí a posilují tak jejich odolnost,“ upozornila Lucie Jarkovská. Potřebu posilování odolnosti škol podle ní jasně prokázaly nedávné krize, kterými česká společnost i vzdělávání jako celek prošly. Zejména pak pandemie.