Laskavý učitel, organizátor vědeckého života a především skromný a všestranný člověk. Tak připomněli osobnost Otakara Borůvky významní představitelé nejen vědeckého života při oslavách 125. výročí profesorova narození.
Výroční program zahájilo v úterý 14. května slavnostní položení věnců k Borůvkovu hrobu na Ústředním hřbitově v Brně a následně odhalení pamětní desky na domě v Roubalově ulici, kde Borůvka žil. O den později, ve středu 15. května, navázalo odhalení pamětní desky na Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Význam profesora Otakara Borůvky pro českou a světovou matematiku poté připomněl vědecký seminář na právnické fakultě. „Profesora Borůvku jsem poznal jen nepřímo, když jsem chodil jako středoškolák na semináře k matematické olympiádě do 6. patra tehdejší budovy matematiky na Janáčkově náměstí kolem pracovny označené jeho jménem. Až později jsem se dozvěděl, jak výraznou osobností a vědeckou kapacitou byl. Dokázal propojovat komunity nejen mezi národy, nejvíce česko-slovenskými, ale rovněž mezi jednotlivými vědními obory,“ zavzpomínal prorektor pro vzdělávání a kvalitu Masarykovy univerzity Michal Bulant.
Otakar Borůvka se narodil 10. května 1899 v Ostrožském Předměstí (dnes Uherský Ostroh). Gymnázium navštěvoval v nedalekém Uherském Hradišti, které také v tomto týdnu hostilo část výročních oslav. Po příchodu na studia na České vysoké škole technické v Brně, kam nastoupil jako student stavebního inženýrství, už zůstal tomuto městu věrný po zbytek života. Seznámil se tam s matematikem Matyášem Lerchem, který byl od roku 1920 jmenován prvním profesorem matematiky přírodovědecké fakulty nově zřízené Masarykovy univerzity. Borůvka se k Lerchovi na matematiku a fyziku okamžitě zapsal jako mimořádný posluchač a hned v roce 1920 ho následoval coby asistent na přírodovědeckou fakultu. „Masarykova univerzita letos slaví 105 let, profesor Borůvka by oslavil 125 let. Na brněnskou univerzitu přišel ve svých 20 letech a svým životem tedy doprovázel dějiny Masarykovy univerzity. S nucenou válečnou přestávkou působil na přírodovědecké fakultě téměř 50 let a vychoval tak celou generaci brněnských matematiků,“ připomněl proděkan pro rozvoj a kvalitu přírodovědecké fakulty Jaromír Leichmann.
Vědecké dílo Otakara Borůvky výrazně obohatilo matematické myšlení novými metodami. Věnoval se zejména oblastem diferenciální geometrie, algebry a teorie diferenciálních rovnic. Světové prvenství v teorii grafů mu v roce 1926 přineslo řešení, jak by měla vypadat efektivní elektrická síť na Moravě. Je autorem 90 publikovaných vědeckých prací včetně několika monografií a řady dalších publikací. Významně se angažoval i na Slovensku, které často a rád navštěvoval. „Otakar Borůvka se zasloužil o položení základů moderní slovenské matematiky. Nepřetržitě 11 let jezdil každé dva týdny vlakem do Bratislavy, aby tam předával zkušenosti dalším generacím vědců,“ zavzpomínal děkan Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě Daniel Ševčovič.
Matematik Otakar Borůvka zemřel 22. července 1995 v Brně ve věku 96 let. Koncem roku 1992, ještě za profesorova života a s jeho souhlasem, vznikla Společnost Otakara Borůvky. Spolek, který založili jeho žáci František Neuman, Bedřich Půža a Eduard Fuchs, se zaměřuje na rozvoj matematických věd a na podporu mladých matematických talentů. Rozhovor s Eduardem Fuchsem o životě a díle Otakara Borůvky a činnosti společnosti si můžete přečíst zde.
Z Borůvkova rodného Uherského Ostrohu vzešel letos také návrh na udělení medaile za zásluhy v oblasti vědy a školství. „Matematik světového formátu si takové ocenění určitě zaslouží. Máme už podporu několika vysokých škol a institucí, včetně Masarykovy univerzity, Karlovy univerzity nebo města Brna. Prezidentské kanceláři jsme teď v květnu odeslali žádost,“ potvrdil starosta Uherského Ostrohu Vlastimil Kuřimský.